Vezměme to po pořádku. Podle novopečeného předsedy Zdeňka Hřiba je potřeba svěží vítr, který nám nedopřejí „staré struktury“. Není ale náhodou samotný Hřib ve vrcholné politice od roku 2018? Od primátora hlavního města k náměstku pro dopravu, přičemž rozkopaná Praha vypadá, že cílem je udržet auta používající pražské uvnitř a mimopražské vně. Jistě, lze cestovat i MHD (slangově mastnou tyčí), ale zkoušel někdo s ní dojet nemocný k lékaři, vézt nemocné dítě či lidi starší? Už jen s ohledem na zdravé spolucestující to není vhodné.
Malostranský zápisník: Jak okrový tribun Minář prospal Blažkův průšvih s drogovým dealerem |
Podle opozice se samotnému Hřibovi skoro ve všech organizacích, které pod něj spadaly, prošla policie. Jsou to jistě jen ošklivé nepřejícné drby. Hřib přece s ústy plnými sociální spravedlnosti rozumí občanům trpícím vysokými daněmi a drahotou jistě velmi dobře, neboť o jeho trudné situaci svědčí fakt, že si nevšiml „omylem“ zasílaných padesáti tisíc od Pražské energetiky, většinově vlastněné hlavním městem Prahou.
Vysvětlení a nelibost vyjádřil i koaliční partner Pirátů ústy primátora Svobody za ODS. Kuloáry mluví o Hřibovi jako o zdatném technologovi moci. Ale je to politický vůdce, schopný strhnout davy, zažehnout v nich plamen vášně vedoucí k pochodu do volební místnosti s touhou nehodit hlas žádné jiné straně?
Jiné říkat a jiné činit
Hřibovy reformy centrující Piráty a zavádějící procedury klasické strany zapříčinily odchod řady výrazných tváří, ovšem zasloužilí dlouholetí poslanci zůstali. Toť novátorské? Obzvláště ve světle toho, že dosavadního předsedu Ivana Bartoše, jenž oplývá charismatem do té míry, že je s ním možné souhlasit či nikoliv, ale není lhostejný a jiskru zažehne, vystrnadila nikoliv logická úvaha, ale vnitrostranická politika. Bylo „vnitrostranicky neudržitelné“, aby zůstal předsedou, a tak ho nahradil Zdeněk Hřib, který působí oproti Ivanu Bartošovi přitažlivě stejně jako suchá cihla v létě oproti orosené lahvi dobrého piva.
Výklady o odstranění vlády „starých struktur“ jsou obzvláště úsměvné ve světle faktu, že zatímco Hřib a spol. ostentativně bojují proti „komoušství“ a „náckovství“, činí jinak.
Geniální marketing, nebo totální minela? Piráti zahájili populistickou kampaň |
Kandidátku v Karlovarském kraji vede Vladimír Votápek, který se coby nová struktura vyznačuje tím, že byl členem KSČ až do roku 1992, předtím studoval v Moskvě. Na rozdíl od ministra Beka za STAN, který byl „jen“ kandidát členství. Proti Votápkovi se bouří i samotní Piráti, jejich zakladatel Kadeřávek (ze strany znechuceně vystoupil vloni) použil slova: „Zvracel bych, a to doslova.“ Proti jsou i stávající členové, například pražská radní Komrsková, podle níž je Votápkova kandidatura „nevhodná“, podle zastupitele Veverky „Obrana Vladimíra Votápka není projevem politické tolerance. Je to symptom selhání historické paměti, morální rozbředlosti a zoufalého pragmatismu“.
Votápek se s Hřibem hájí, protože pan bývalý soudruh a nynější Pirát Votápek si prý všechno odmakal. „Pro obranu demokracie v naší zemi a pro voliče je mnohem důležitější, co dělám posledních 33 let. Ne to, co jsem dělal před rokem 1989,“ míní dotyčný. Není-liž ale pravdou, že lepší přiznaný komunista než převlékač kabátů? Byl Votápek oportunistou před rokem 1992, nebo je jím až teď, případně má i jiné kabáty ve skříni?
Ohledně náckovství je pikantní část programu získání peněz zdaněním majetku ruských nerezidentů/občanů nepřátelských mocností. Kupříkladu Španělsko daní více nemovitosti lidí, kteří nejsou z EU. Tak to být může, protože se to týká všech bez rozdílů, kteří nejsou z EU. Ovšem zaměřit se na lidi na základě jejich pasu/původu, to je co? Jelikož jsou stejné rasy (barvy kůže), není to rasismus, ale je to národní šovinismus, od nějž je kousek k náckovství. Až bude příště zase na nějakém trapném videu někomu předseda Hřib sekat ruku, měl by si dát pozor na tu svou, aby si ji nespletl.
A propos, pokusy selektovat lidi před zákonem, před nímž si jsme a máme být všichni rovni, se musí zarazit v zárodku. Protože příště bude kdo na řadě? Němci, Řekové, Poláci, Argentinci, lidi s brýlemi nebo bez nich, kdokoliv si myslí něco jiného než Piráti?
Máslo na hlavě a staré struktury
Prezident Miloš Zeman mi v pořadu Chuť moci řekl, že Piráty nemá rád, neboť jsou to puberťáci, přičemž politika je hra pro dospělé. Ivan Bartoš mi následně v dalším dílu vyložil, že jako puberťák se zachoval premiér Fiala, který se s ním nedokázal rozejít jinak než nedospěle a trapně po telefonu. Může být.
Partaje rozlévají pivo. Za pár let musejí dát koktejly nebo rozdávat „vysokozdvižné energeťáky“ |
Ivan Bartoš i celá strana hledá dědečka Hříbečka, který je nechá zkušeností dospět. Mohli se poučit z chyb – přílišné zpupnosti před volbami 2021 (pomýšlení na vítězství a předsedu vlády), vlezením do kroužkovací pasti STAN (výsledek čtyři poslanci, kteří pro nikoho nejsou pomoc ani hrozba), zlikvidování ve vládě Petrem Fialou (v opozici by sílili, takto jsou pro smích, neboť co teď kritizují, včetně dosavadního ministra spravedlnosti Blažka, to tři roky kryli). Poučili se? Vyšli proměněni v lákavou stranu, která může být mluvčím generace, která nastoupila či nastupuje? S Hřibem v čele, máslem stávající vlády na hlavě a starými strukturami v pozadí?
Kdo Pirátům věří, ať zalepovat jejich loď rychle běží, neboť další bouře je na obzoru. Pirátský výraz politické dospělosti je, že pokud prý bude po nadcházejících volbách potřeba a možnost, půjdou do stejné vlády, z které je jednou potupně hodili přes palubu.
