Ceny začátkem tohoto týdne táhla nahoru i zpráva z Norska, kde část zaměstnanců v plynárenském a ropném sektoru v úterý vyhlásila jednodenní stávku s cílem vynutit si zvýšení platů. Podařilo se jim to, ale kvůli této akci produkce plynu v zemi klesla o 25 procent a ropy o 15. Norsko patří mezi největší producenty zemního plynu a cena suroviny po zprávách o stávce v úterý na burze vyskočila na 166 eur za MWh.
Uvidíme, co se stane s cenami, až přestane proudit plyn z Ruska do Německa. Jelikož zhruba 98 procent plynu proudí do Česka z Německa, premiérovi Petru Fialovi nezbývá než se spoléhat na energetickou solidaritu ze strany západního souseda.
Chladnější topení či studenější sprcha. Když Rusko stopne plyn, přijde čas se uskromnit |
Vlády některých zemí kvůli zmírnění inflace a proto, aby domácnosti finančně netrpěly, uměle drží ceny plynu na velmi nízké úrovni. Jenže otázka je, jak dlouho to půjde. Maďarský levicový, tedy opoziční deník Népszava (Hlas lidu) v úterý přinesl zprávu, že cena dovezeného ruského plynu v dubnu vyšplhala na 934 eur za tisíc kubíků, tedy asi 23 korun za metr krychlový, přičemž státní energetický regulátor maximalizoval cenu na 82 forintů za kubík, což je v přepočtu asi 5,50 koruny.
Maďarská státní firma tedy dovezla ruský plyn za cenu, která je nejméně čtyřikrát vyšší, než platí obyvatelstvo. Analytici tvrdí, že tento rozdíl může podniku měsíčně způsobit ztrátu ve výši několik miliard korun. V Česku domácnosti v současnosti platí tržní, tedy státem nedotovanou cenu, v průměru asi 2650 korun za MWh, což odpovídá asi 28 korunám za kubík zemního plynu. Ale v druhé polovině roku se očekává výrazné zdražení.
