Zkuste si přečíst toto: „Srážkový deficit od února pozvolna pokračoval i v průběhu jara. Na začátku léta už byla krajina poměrně vysušená a situaci zhoršovaly i opakující se vlny veder. Rozložení tlakových útvarů a zejména rozsáhlé a obnovující se tlakové výše přispívaly k tomu, že se do střední Evropy nedostával dostatečně vlhký vzduch...“
Nejteplejší den v roce. Ve středočeské Řeži naměřili 37,6 stupně Celsia |
Je to líčení roku 2018? Ne, ale v zásadě by být mohlo. I rozložení tlakových útvarů je takové, že se nasává horký vzduch od jihu a meteorologové nevědí, jak dlouho to potrvá. Ve skutečnosti citát pochází z Vyhodnocení sucha na území České republiky v roce 2015 (Český hydrometeorologický ústav). Jistě, v principu je situace podobná, ale deficit srážek tehdy v srpnu činil 150 milimetrů, zatímco nyní nějakých 50 mm, což je sice důvod ke skuhrání, ale nikoliv k poplachu.
Zajímavé je srovnání s Německem, srážkově rozděleným na sever a jih. Zatímco jih je na tom podobně jako většina Česka, sever čelí největšímu suchu v měřené historii a srážkovému deficitu 300 mm. Ale i německé noviny píší, že pokud jde o vlnu veder, k rekordům má daleko. Dosavadní délkou trvání zaostává za roky 2003 i 2006.
Ano, zvykáme si. Ne proto, že by to někdo přikázal, ale proto, že nic jiného nezbývá. Kdyby si dal člověk práci a prolistoval staré noviny, možná by zjistil, že nynější rekordní teploty by se před tolika a tolika lety dostaly na titulní strany. Jenže ty jsou dnes vyhrazeny už jen pro čtyřicítky. Daleko horší je extrémní sucho, kterého jsme letos ušetřeni. Ale vsadili byste se, že to bude platit i pro příští rok?
