„Jednoznačné vítězství to není. Donald Trump nikdy neřekl, co pokládá za vítězství, takže je pak těžké říct, co je jednoznačné vítězství. V určité fázi války Trump chtěl, aby se Írán vzdal. Ten se ale očividně nevzdal a navrhuje, aby se jednalo o míru na základě jeho bodového plánu, který obsahuje i stažení USA z opěrných bodů okolo Íránu. Na to ale USA nepřistoupí. Takže to nevypadá, že by byl Írán jednoznačně poražen,“ říká o současné situaci Marek Hudema.
Podle jeho kolegy Zbyňka Petráčka záleží na úhlu pohledu. „Když se díváme, jak to říká Trump, tak pro něj to je vítězství. Podle způsobu, jakým k tomu přistupuje současné íránské vedení, tak pro ně je to také vítězství. Jiná věc ale je, jak to vypadá v praxi,“ upozornil.
Diskutující pod vedením moderátora Štěpána Hobzy se dále dotkli vztahů USA vůči NATO a případného odchodu Američanů z této aliance. Rozebrali rovněž úlohu Izraele v současném konfliktu, financování poválečné rekonstrukce Gazy a postavení a pravomoci Rady míru, mezinárodní organizace, jejíž založení inicioval právě Donald Trump.
„Je to sra...“. Jak Trumpovi poradci zrazovali prezidenta od útoku na Írán![]() |
Dotkli se také Trumpových spolupracovníků a jejich možného odporu k prezidentovým plánům.
Závěrem pak moderátora zajímalo, zda může Trump tuto válku vyhrát politicky.
Myslíte si, že Trump může válku v Íránu politicky vyhrát?
„Myslím, že určitě ano. Jak podle průzkumů veřejného mínění, tak podle dění v hnutí MAGA to nevypadá, že by prohrával. Trump to podle mě podá tak, že zvítězil, a doma bude všechno úplně v pohodě: ‚Já jsem vám zařídil nižší ceny benzinu, já jsem prostě dobrej. Teď jsem vyhrál další válku a ani to nestálo moc amerických obětí‘. Pokud to ukončí, dokáže to podle mě prodat jako velké vítězství,“ uvedl Hudema.
Petráček by na to ale nesázel: „To bych si netroufal říct. A už vůbec bych si na to nevsadil, to ani ve snu,“ oponoval.
Podle Hudemy je ale zásadní otázkou to, jestli vůbec něco Donalda Trumpa zpomalí. A s tím se komentátoři tentokrát rozloučili. Odpověď budou hledat na podzim, kdy USA čekají průběžné volby v polovině prezidentského mandátu (midterms). V nich budou voliči rozhodovat o obsazení všech 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 35 ze 100 senátních.






















