Ondřej Neff prozradil, která kniha ho v poslední době oslovila, i když mu na čtení nezbývá moc času. Svěřil se i s tím, že v poslední době propadl spíše audioknihám. „Je tady fenomén audioknih, který jsem v podstatě letos v jistém smyslu objevil, přesto, že to opravdu není žádný vynález,“ svěřil se Neff a doplnil, že je poslouchá hlavně v autě.
Spolu s kolegy komentátory pak posluchače pozval k hlasování v anketě Kniha roku, kde každý může vybrat titul, který si podle něho zaslouží Cenu čtenářů. Hlasovat pro ni můžete zde.
Volíme Knihu roku LN. Výsledky zveřejníme 13. prosince, hlasující si rozdělili odměny |
Po knihách se diskutující vrhli rovnou do politiky. „Když opustíme knížky, a díváme se na ten současný politický binec. Ondřeji, jak to prožíváte? Buší vám srdce před ohroženou demokracií nebo si říkáte, že to tu už bylo?“ změnil Kamberský téma.
„Že by mi bušilo srdce, to se říct nedá, ale jak to dopadne, sledujeme všichni. Myslím si, že je to minimálně škoda, že se to takovýmto způsobem vyvrbilo,“ uvedl. „Ten stát prostě nefunguje, když je něco státní, tak to nefunguje a nikdy to nefungovalo, za žádné vlády za posledních 35 let, ale nefungovalo to ani za těch komunistů, to zůstalo,“ přešel Neff k dalšímu tématu.
„Kolos státu zůstal nehybný, strnulý a absolutně neproduktivní. Já to přirovnávám k tomu, že je to jako balvan a na něm křepčí nějací pidimužíci. Předtím tam křepčil Fiala, teď tam bude křepčit, jestli mu to dovolí, Babiš nebo někdo jiný, ale ten balvan je furt ten samej balvan,“ popsal současnou situaci Neff.
A dočkal se souhlasu spoludiskutujících. „Já nevím, jestli to je v mentalitě těch úředníků, která se pořád jakási vrchnostenská, jako, že stát je pořád ten, co se na občany dívá jakoby ze shora. V mnohých případech, abychom nekřivdili všem úředníkům, se setkáte se vstřícným chováním. Na druhé straně se ale dostanete do situace, kdy vám člověk za přepážkou řekne: Ono to nejde, ale děláme to takhle..,“ připojil Zvěřina.
„Ať dopadne vláda jakkoli, tak toto se nezmění a to je to, v čem žijeme každý den a co by nás mělo detailně zajímat,“ doplnil Neff.
„Nevím, možná čekáme na nějakou příští generaci, která se vzbouří a řekne: Takhle to nejde,“ míní Zvěřina. „Poměry se nezmění, ten stát bude fungovat pořád stejně a ty změny, které budou nahoře, budou jen kosmetické,“ dodal.
„Mě to trápí už roky. Lidem říkám: Kdybyste neměli ty obrázky, tak vy nevíte, jestli je prezidentem Zeman nebo Pavel. Jeden vás štve, druhý se vám líbí, ale kdybyste ho neviděli, tak to ve svém životě vůbec nepoznáte. V praktickém životě vůbec nepoznáme, jestli je tady Sobotka, Babiš, Fila, Nečas, ty programy politických partají se liší nepatrně,“ uvedl Kamberský.
„Jsou tady praktické problémy řešitelné, které neřešíme a řešit bychom je mohli, nejsou to kosmické programy není to dobývání Marsu a přes to selháváme,“ zauvažoval Zvěřina.
V závěru všichni tři Staří bílí muži zavzpomínali na sametovou revoluci a pokusili se najít něco, v čem jsme na tom dnes líp, než si vůbec dokázali představit ve svých snech v listopadu či prosinci roku 1989.
