PODCAST: Staří bílí muži o politicích druhé kategorie a přehnaném strachu z turistů

Staří bílí muži   16:20
O nově ohlášeném volebním spojenectví Pirátů se Zelenými, smysluplnosti navýšení výdajů na zbrojení a o obavách měst z přemíry turistů debatovali komentátoři v podcastu Staří bílí muži na webu Lidovky.cz.

Vůči novému volebnímu projektu Pirátů se Stranou zelených jsou komentátoři skeptičtí. Podle posledního průzkumu agentury STEM se tyto strany těší podpoře 7,2, resp. 2,2 procenta. Podle diskutérů však není vůbec jisté, že se společně dostanou do sněmovny, jakkoli se Piráti momentálně díky kauze Bitcoin těší částečnému růstu preferencí.

Může za to mimo jiné nedostatek výrazných lídrů.

„Ivan Bartoš je tam ještě možná s Jakubem Michálkem jediný áčkový politik, jinak jsou to čarodějové druhé, třetí kategorie a do toho tam mají Zdeňka Hřiba, což je arogantní chlápek, kterého v Praze s výjimkou několika zavilých cyklistů všichni nesnášejí,“ soudí komentátor Petr Kolář z MF DNES.

Jeho kolega Marek Hudema z Lidovek dále připomíná, že čísla preferencí se nesčítají a na spolupráci vždycky tratí ta slabší strana. „Představa Zelených, že celá ta dvě procenta přidají k tomu pirátskému elektorátu, je dost naivní. Ono se to nesčítá a ta strana se od dob Martina Bursíka potácí sem tam. Měla různé předsedy a předsedkyně – respektive spolupředsedy a spolupředsedkyně – kterých by se někteří původní voliči Zelených nechtěli ani dotknout.“

Jak resuscitovat NATO?

Ve stínu válečných konfliktů se v Haagu schází summit NATO nad závazkem vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. „Evropské státy chtějí uspokojit Trumpa a chtěli by nějak resuscitovat NATO. Ale když se řekne pět procent na obranu, co to vlastně znamená? Je to takové symbolické číslo, řekněme logo,“ poznamenává Marek Hudema.

Proč se mluví o pěti procentech a jak si jednotlivé státy se závazkem poradí? Také o tom byla v podcastu Staří bílí muži řeč.

Evropská města se bouří. Co česká vesnice?

Americký miliardář Jeff Bezos se bude ženit, ale jeho výběr Benátek znovu rozvířil diskusi o přemíře turistů. Italské historické město dokonce zavedlo vstupní poplatek pro jednodenní návštěvníky ve výši pět eur na den.

„K zavádění plošných regulací jsem velmi skeptický, ale na místní úrovni to zas tak nesmyslné není. Záleží na konkrétním uspořádání: Benátky jsou na ostrově, kde se dá poplatek vybírat na každém můstku, podobně Adršpach je skalní město s úzkými průchody, ale takovou Prahu takhle uzavřít asi nelze,“ soudí komentátor Lidovek Zbyněk Petráček.

PODCAST: Útok na Írán byla psychologická nutnost. Režim v Teheránu se ale jen tak nezhroutí

Naopak Petr Kolář je vůči regulacím kritický. Jako příklad uvádí obec Troskovice v severních Čechách, která se proslavila díky počítačové hře Kingdom Come. „Kastelánka hradu Trosky a starosta Troskovic si stěžovali na to, že jim tam teď jezdí lidi, že tam všude parkují, že to je hrozný, že je ta hra příliš zpopularizovala. Já jsem na tu zprávu koukal jako vejr. Každý normální člověk by tam okamžitě oplotil kus louky, udělal z toho parkoviště, vybíral parkovný, rozestavil tam stánky, prodával tam tu hru a reklamní předměty, ale tady si radši stěžují, že jim tam někdo jezdí,“ řekl komentátor MF DNES.

Vstoupit do diskuse (2 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.