V první fázi budou tyto síly složeny ze zástupců dvou zemí, které s Izraelem udržují diplomatické vztahy. Jejich úkolem bude pomáhat s vytvořením palestinské civilní správy, která bude mít na starosti občanské záležitosti v Gaze. Schválením této iniciativy izraelská vláda demonstruje obezřetnou vůli sledovat, zda plán prezidenta Trumpa povede ke změně poměrů v Gaze. Jedna důležitá podmínka však přetrvává: klíčem k udržitelné budoucnosti Gazy je odzbrojení Hamásu.
Izrael není ochoten přijmout uspořádání, v němž bude civilní správa oficiálně řídit Gazu, ale opratě skutečné moci budou dál v rukou Hamásu i s jeho vojenským arzenálem. Poučení ze 7. října 2023 je nade vši pochybnost. Izrael nedovolí Hamásu ani jakékoli jiné džihádistické militantní skupině zůstat se zbraněmi na hranicích Izraele a ohrožovat jeho bezpečnost. Nepřijmeme ani iluzorní stabilitu založenou na zadržovací politice, která ignoruje kořeny tohoto konfliktu – to je ozbrojený Hamás a jeho vojenská infrastruktura.
Trump našel nového oblíbence místo Putina. Princ z Blízkého Východu za to dostal jaderný dárek |
Některé hlasy v Evropě se však bohužel stále zaměřují na téměř výhradní kritiku Izraele, aniž by se jakkoli poučily z událostí 7. října. Ve jménu udržení „umělé stability“ často přehlížejí legitimní bezpečnostní obavy Izraele. Jen málokdy reflektují akutní potřebu odzbrojit Hamás v Gaze a Hizballáh v Libanonu, nereagují však ani na dlouhodobou politiku Palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu, která poskytuje finanční pobídky obviněným teroristům a rodinám útočníků. Této politice se říká „platba za zabití“ a je financovaná i z peněz evropských daňových poplatníků.
Po 7. říjnu je všechno jinak
Izrael zkrátka neohrozí bezpečnost svých obyvatel ve jménu prázdných hesel ani kvůli povrchní stabilitě. Masakr ze 7. října zásadním způsobem změnil izraelskou bezpečnostní doktrínu. Naše země si nemůže dovolit ignorovat hrozby, které vedly k útoku ze strany Hamásu.
Jsme i nadále připraveni pokračovat ve snahách vyřešit situaci v Gaze i v Libanonu diplomatickou cestou. Avšak tyto diplomatické kroky mohou vést k úspěchu, jen když budou doprovázeny smysluplnými aktivitami směřujícími k odzbrojení Hamásu a Hizballáhu.
Vůdci Hamásu bychom měli postavit zlatou sochu, říká poradce izraelských premiérů |
Evropa by měla jednoznačně vymezit svá očekávání vůči libanonské vládě. Je třeba pečlivě vyhodnocovat postupy libanonských ozbrojených sil ve vymezených pilotních oblastech a vyhnout se předčasným závěrům, v nichž je přání otcem myšlenky.
Jasný a ověřitelný plán odzbrojení je potřebný i v Gaze. Je třeba vytvořit silnou pojistku proti tomu, aby se Hamás mohl zmocnit kontroly nad humanitární pomocí a získal zpět schopnost odklánět do svých kapes peníze, z nichž bude moci obnovit své vojenské vybavení a dál platit své bojovníky.
Mezinárodní společenství pak musí zaručit, že už nikdy nebude žádná ze složek OSN v Gaze operovat pod kontrolou Hamásu, jako tomu bylo v případě Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA), který zradil princip neutrality OSN.
Diplomacie může v Gaze a v Libanonu uspět, jen když bude pevně zakořeněna v realismu, nikoli ve falešných nadějích. Ústředním bodem naší pozornosti tak musí být to, o čem všichni víme, ale jen málokdo o tom nahlas mluví – existence silně ozbrojených džihádistických teroristických organizací. Bez jejich odzbrojení se žádného trvalého míru nedočkáme. A každý, komu záleží na lepší budoucnosti Gazy i Libanonu, musí mít odvahu podívat se této pravdě do očí.
Autor je izraelský velvyslanec v ČR.
