Ještě v prosinci to opravdu trochu vypadalo, že vláda ve sporu o platy ústavních činitelů využije záchranné lano opozice. Když už vyseděla reakci na květnový zásah Ústavního soudu až do listopadu a přidělala si tím problém jak věcný (nebude podle čeho vyplatit lednové platy), tak politický (zvyšovat si platy ve volebním roce je sebevražda), přistoupí na návrh opozice, platy se zmrazí na dosavadní úrovni a vzniklý časový polštář se využije k nalezení úplně nového modelu určování výše platů.
Ale nakonec ne, v novém roce je všechno jinak, touha po vyšších platech je přece jen silnější než pud sebezáchovy. Včera se ve Sněmovně rozdaly karty a v pátek se už všechno jen předvídatelně odmává. Když ostře narazil původní návrh zvednout si platy o čtrnáct procent, bude to nakonec „jenom“ o sedm, což u poslance či senátora bez jakékoli funkce dělá přes sedm tisíc, u vrcholných potentátů ale i o více desítek tisíc.
Rozpojit, či nerozpojit platy soudců a politiků? K tématu se budeme vracet i po volbách |
V situaci, kdy si ostatní zaměstnanci státního sektoru polepší o 1 500 Kč a reálné mzdy v zemi devět čtvrtletí po sobě klesaly. Ale kdo chce kam... Pro opozici je to před volbami klacek velevítaný.
Je to jako s yettim – nikdo ho neviděl
Jako červená nit se opět finálním jednáním o platech vine dušování se, jak to poslance netěší o svých platech si rozhodovat sami. A jak je potřeba vrátit se k automatu, který jim je bude zvyšovat už na věčné časy. Ale je to jako s yettim: o tomto automatu – tedy takovém, který by opravdu fungoval – sice všichni mluví, ale ještě ho nikdy nikdo neviděl. Politici onoho zázračného platového robota nastavovali už mnohokrát, ale pak ho zase sami rychle vypínali. Proč? Protože nefunguje.
Měli by si podle vás politici zvýšit platy?
Jedním z jeho hlavních problémů je, že vzoreček, domluvený už dávno za Sobotkovy vlády, odvozuje platy politiků od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy. Ale ne té zrovna aktuální. Ani ne té loňské. Základem je její výše v předloňském roce. Tedy platy politiků v roce 2025 se mají odvíjet od průměrné mzdy v zemi v roce 2023. Když je čas delšího klidu, ničemu to nevadí.
Dá-li se ale hospodářský cyklus do pohybu, je tu problém: zatímco je celá země už v recesi, nebo dokonce v krizi, politikům ještě dlouho dobíhá platová konjunktura. Neboli: všechny platy stagnují, ale politikům pořád letí nahoru. Což nejde politicky ustát a donutí to nakonec vládu pravou i levou platy si zmrazit. Tím je rázem po automatu – a nastupuje poslanecká lidová tvořivost...
Řadový poslanec si polepší měsíčně o víc než 7 tisíc, zmrazení platů neprošlo |
V pátek si asi vládní většina platy tvořivě o sedm procent zvýší. A nastoupí-li na podzim Babiš, asi je zase tvořivě zmrazí. Pak možná vznikne onen časový polštář na to dumat, jestli a jaký model nastavit dál.
Ale mezitím se lze podívat na další požitky politiků. Třeba přemrštěné náhrady. Kdo měsíčně projezdí do práce 57 tisíc? Kdo utratí za telefon 5 000 v čase pětistovkových paušálů na hovory i data? Nebo příplatky za fiktivní funkce: zaslouží si měsíční bonus 21 tisíc předseda podvýboru, který ho svolá jednou za volební období? Je dost i jiných cest, jak zmírnit přesvědčení veřejnosti o nenažranosti politiků.
