Obě země zažalovala vlivná Evropská komise s tím, že státy tak omezují právo cizinců kandidovat v místních a evropských volbách za stejných podmínek, jaké mají čeští a polští občané.
Avšak pěkně popořádku.
Patrně některé čtenáře a čtenářky překvapíme, ale cizinci nesmí být, alespoň dle platného práva, v dnešní době členy českých politických stran a hnutí. A to dokonce ani občané ze sedmadvacítky zemí EU.
Ano, píše se rok 2024, ale toto omezení skutečně v naší liberální demokracii stále existuje. Zejména pro člověka z otevřeného akademického prostředí je tato věc těžko pochopitelná.
Neplnohodnotné zapojení do politického života
Čtenář si možná řekne, cizinec z Panamy nebo Zambie se tak bude chtít stát členem TOP 09, Motoristů nebo dokonce STAN, takové starosti bych chtěl mít. Nicméně pokud si uvědomíme, že toto přísné omezení dopadá třeba i na občany Slovenska dlouhodobě žijící v ČR, tak shledáme, že nejde jen o nějaký akademický pseudoproblém.
Též je tu silná vazba na určité typy důležitých voleb.
Při řešení tohoto problému se z pohledu pozitivně-právní úpravy musíme podívat do Ústavy a zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.
V naší normě norem – tedy v Listině základních práv a svobod, která je nedělitelnou součástí Ústavy ČR - je garantováno právo být členem politické strany jen našim občanům (čl. 20 odst. 2 Listiny) a prováděcí zákon o sdružování v politických stranách a v politických hnutích stanoví, že členem „může být občan starší 18 let“.
Česko porušuje unijní právo, rozhodl soud. Cizincům zakazuje vstup do stran |
Pro kontext nutno uvést, že dle našeho platného práva mají cizinci ze zemí Evropské unie s trvalým pobytem v Česku aktivní a pasivní volební právo v našich komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Tedy nejen že sami mohou volit, ale též mohou ve zmíněných volbách být voleni.
Proto bych pokládal za logické, pokud by zákonodárce umožnil i členství cizinců (prozatím alespoň ze zemí EU) v politických stranách, jinak jejich zapojení do tohoto procesu není plnohodnotné.
Zejména ve větších městech je kandidatura v „komunálkách“ bez podpory politické strany značně komplikovaná, a též politické strany nemají větší motivaci přepouštět přední (volitelná) místa na kandidátkách nestraníkům.
A jak jsme si řekli výše, cizinec v České republice může být jen nestraníkem, nikdy straníkem.
Cizinec s trvalým pobytem, ne turistka
Jak jsem již naznačil výše, samozřejmě nepodporuji toto právo u všech cizinců, ale jenom u těch, kteří mají v Česku řádně povolen tzv. trvalý pobyt. K jehož legálnímu získání je mj. zapotřebí (zjednodušeně napsáno) pět let nepřetržitého pobytu na území ČR a bezúhonnost. U těchto osob je tedy již vybudován určitý silnější právní i faktický vztah k České republice.
Takže v nadsázce napsáno, turistky ze Švédska by v rámci své dovolené nemohly účelově (či nahodile) ovlivnit například kongres jihomoravské organizace Pirátské strany, ve které by se operativně staly členkami…
Zastávám silný názor, že je vhodné právně odemknout pomyslná vrata českých politických stran a hnutí cizincům ze zemí EU s trvalým pobytem v ČR. V současné době se mi jeví vhodné přiznat zmíněné právo občanům z členských zemí EU, nicméně v budoucnu, mj. vzhledem ke stále globalizovanějšímu pojetí světa, bych se ani nebránil umožnit členství v našich politických stranách taktéž lidem z tzv. třetích zemí.
A tak vlastně i nyní rozhodl Soudní dvůr EU se sídlem v Lucemburku, nikoliv Štrasburku, jak si mylně občas myslí někteří čtenáři.
Ale možná je český zákonodárce o krok napřed a vzhledem ke stávajícím poměrům v našich politických stranách myslí na duševní zdraví cizinců…
