Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz před pár týdny řekl, že Polsko zablokuje členství Ukrajiny v EU, pokud Kyjev bude bagatelizovat otázku masakru Poláků na Volyni ze strany ukrajinských nacionalistů za druhé světové války.
Barber k tomu poznamenává dvě věci. Za prvé se ukazuje, jak jsou různé interpretace historie mnohem vážnější překážkou rozšiřování EU na jih a jihovýchod, než se oficiálně chápe. Je tu i příklad Bulharska – člena EU – a Severní Makedonie, která chce do EU a Bulharsku se to nelíbí.
Masakry na Volyni a ve východní Haliči v letech 1943–1945 patří mezi nejtemnější epizody polsko-ukrajinské historie. Obě strany jsou zodpovědné za zvěrstva vůči civilistům, i když symetrické to není a Ukrajinci nejsou moc ochotni to přiznávat.
Dvě trhliny spolupráce
V tomto ohledu se ale přístup Tuskovy vlády k historii masakrů ve Volyni velmi podobá tomu, jak se k věci stavěla bývalá polská vláda konzervativních nacionalistů ze strany Právo a spravedlnost (PiS), která vloni v říjnu prohrála parlamentní volby. Přitom je Polsko nesmiřitelně rozdělené mezi příznivce Tuskovy Občanské platformy a příznivce PiS. Ale co se volyňských masakrů týče, jsou Poláci na jedné lodi.
