Na rozdíl od většiny předvolebních průzkumů, které favorizovaly Trzaskowského, je odstup mezi nimi minimální. Ve finále lze tudíž očekávat velmi vyhrocený souboj, zvláště když volební účast již v prvním kole překročila 67 procent. A kdy je navíc v sázce opravdu hodně.
Polští prezidentští kandidáti čelili během kampaně stejné výtce, jež často zaznívá i u nás: slibují příliš mnoho, daleko více, než na co mají pravomoci. V jedné z nich však polský prezident nad svým českým kolegou vyniká. Disponuje totiž silnějším právem veta, které musí dolní parlamentní komora, Sejm, přehlasovat třemi pětinami hlasů. A vládní koalice Donalda Tuska na zmíněné počty nedosahuje. Končící prezident Andrzej Duda patří do tábora opozičního PiSu, a mohl tedy současné vládě snadno – reálně i výhružkou – blokovat podstatné části jejího volebního programu.
Mizivé plody Tuskova panování
Tuskova vláda v řadě případů zuby prezidenského veta radši ani nezkoušela, doufajíc, že se probije do prezidentského paláce, a pro sebe až smrtonosný „vetostroj“ tak vyřadí z provozu. Nicméně po roce a půl od parlamentních voleb narostla v řadách příznivců současných koaličních stran nespokojenost z celkem mizivých plodů panování vládní sestavy. Zejména u voliček, jež čekaly liberalizaci hodně přísné potratové legislativy. Což samo o sobě podvazovalo Trzaskowského potenciál.
Kdo bude podle vás novým polským prezidentem?
Jeho sok, historik Karol Nawrocki, startoval s hendikepem člověka bez zkušeností z velké politiky. Ovšem nějaký ostřílený matador z Kaczyńského PiSu by ve druhém kole patrně narazil na meze své čistě stranické podpory, byť třebas více než třicetiprocentní. Nawrocki se ve finále může snáze stát „svodkou“ pro všechny, kteří jednak kladou důraz na konzervativní a národní hodnoty nebo prostě nechtějí předat táboru Donalda Tuska veškerou výkonnou moc v zemi. Tedy v podstatě Antituskem.
Soudě dle výsledků prvního kola Nawrockému příliš neuškodila ani aféra s garsonkou, kterou získal do vlastnictví od penzisty, v médiích označovaného jako pan Jerzy, výměnou za to, že se o něj bude do konce jeho života starat. Podle kritiků se prý moc nestaral. V Nawrockého elektorátu sice převládají spíše starší lidé s nižším formálním vzděláním, leč příklon k určitému politickému proudu zde v rozhodování voličů evidentně převážil nad případnými osobními hříchy daného kandidáta. Zvláště když je na něj „vytáhli“ nepřátelé neboli movitější liberálové z města.
Nicméně problematika dostupného bydlení tak jako tak tvořila jedno z ústředních témat polských prezidentských voleb, nehledě na skutečnost, zda a jak se Karol Nawrocki staral o pana Jerzyho. Logicky trápí především mladé lidi, kteří mají navíc plné zuby duopolu Tuskovy Občanské platformy (či Občanské koalice) a Kaczyńského PiSu, jež se čas od času střídají u moci. Kandidát levicové opoziční strany Razem Adrian Zandberg vábil jejich hlasy tvrzením, že prvním kolem prezidentských voleb začíná proces odeslání Donalda Tuska a Jarosława Kaczyńského do důchodu, který prý vyvrcholí při příštích parlamentních volbách.
Země sužovaná mnoha chorobami
Zandberg dostal 4,86 procenta hlasů, jiná levicová kandidátka jedné z menších vládních stran, Magdalena Biejatová, pak 4,23 procenta. Mladí ovšem nefandí jenom levici, ba spíše naopak. Hlavně u mladých mužů zabodoval kandidát radikálně pravicové Konfederace Sławomir Mentzen, jenž obecně sliboval snížení daní a zlepšení ekonomické situace díky hmatatelnému zviditelnění neviditelné ruky trhy. Avšak část vlastní voličské skupiny si odradil, když se docela neprozřetelně vyslovil pro zavedení školného. I tak vytěžil skoro 15 procent a třetí místo. K demokracii i Evropské unii má hodně odtažitý vztah a verbálně útočil na ukrajinské uprchlíky.
O post polského prezidenta se utkají Trzaskowski a Nawrocki, potvrdilo sečtení všech hlasů |
Není ale tím nejhorším, co polská krajní pravice nabízí. Grzegorz Michał Braun nechvalně proslul v prosinci 2023 uhašením chanukije, svícnu zapalovaného během židovského svátku chanuka, v polském Sejmu. V kampani používal logo hasicího přístroje a na jeho mítinky chodili lidé s „hasičáky“ – podobně jako v loňských volbách do Evropského parlamentu, kam byl zvolen. Nepokrytý antisemita Braun nyní obdržel přes šest procent neboli 1,25 milionu hlasů.
Polsko se sice v uplynulých dekádách ekonomicky prudce rozvíjelo, leč, jak dokládá i zmíněný temný antirytíř s hasičákem v erbu, jde o zemi sužovanou mnoha chorobami. A možná právě onen překotný a nerovnoměrný růst, z něhož se ledaskomu točí hlava, z významné části vysvětluje nejen Brauna, ale též mimořádnou polarizaci polské politiky, často nazývanou polsko-polská válka. Není tedy vůbec jisté, zda po případném odchodu Donalda Tuska a Jarosława Kaczyńského na penzi nastanou u našich severních sousedů politicky lepší časy.
