Ale pěkně popořádku: „staré“ pomníky znají mnozí, třeba takový pomník pana prezidenta Masaryka na Hradčanském náměstí je navýsost populární. Proti tomu poměrně mladý – v Praze 1 stojí teprve třetím rokem – je památník věnovaný zmíněným letcům RAF. Ten si městská část Praha 1, ve spolupráci s válečnými veterány a Brity, doslova vyvzdorovala na jisté, značně zkostnatělé frakci památkové péče. Dnes je tento pomník místem mnoha pietních aktů zejména těch, kteří v letech, kdy měl svobodný svět na kahánku, odcházeli pod praporem lidství do nelítostného boje na život a na smrt.
Celkem nový je také památník, který u Poslanecké sněmovny připomíná odkaz Milady Horákové. Symbol zrůdné komunistické justice je mementem především pro ty, kteří si neuvědomují nelítostnou pravdivost známého rčení, že „kdo nezná svou minulost, je nucen si ji zopakovat“.
V Praze 1 máme i jeden atypický pomník – na Újezdě volné sousoší několika postav od Olbrama Zoubka připomíná odkaz obětem komunismu. Tento pomník se v minulosti několikrát stal cílem vandalů a zdá se, že pro některé kolemjdoucí s méně výkonným mozkem jsou nehybné postavy vítanou příležitostí k vybití primitivních pudů.
Kromě klasických pomníků máme v Praze 1 rovněž desítky pamětních desek, pomníčků padlým a kašen. Lze tedy říci, že při procházce centrem metropole téměř na každém kroku „číhá“ nějaký kus historie, připomínající událost, epochu či osobnost.
Prosím, nezapomínejme na ně!
OLDŘICH LOMECKÝ, starosta Prahy 1, TOP 09
