Diskuse

Patříš k mému národu, a tak…Jako krajanka jsem Annu zradila

Anna přišla do našeho kostela v neděli, hodinu před začátkem bohoslužby, a vypadala jako uzlíček neštěstí. Chvíli trvalo, než jsme se domluvili, neuměla anglicky. Konečně řekla: „Ukrajina“, což mi vlilo novou jazykovou krev do žil.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

JN

Slušně řečeno Ukrajinci opravdu nemají cikány v lásce. To je známá věc. Já jsem ještě za bolševika byl jako student vysoké školy na tři týdny na Ukrajině na výměnné 'brigádě'. Při diskusi nad sklenkami vodky jsme narazili jsme narazili i na naší okupaci v osmašedesátém. Jejich odpověď mě šokovala. Oni se shodli v tom, že o žádnou 'internacionální pomoc' nešlo, ale že oni na to měli právo, páč jsou větší a silnější. Od té doby mám Ukrajince rád stejně jako Rusa. Tedy jako osinu zabodnutou v pozadí.

4 2
možnosti
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.