Bývala jsem vášnivou čtenářkou politických thrillerů, které se hemží špiony, konspiracemi a agenty tajných služeb. Ne že bych si dneska s potěšením nějaký nový nebo starý, který ještě neznám, ráda nepřečetla! Pořád se mi líbí napětí, které nezbytně provází text, a samozřejmě pouštím na špacír veškerou fantazii, na kterou se zmůžu, jen abych jádro a smysl spiknutí, jakož i způsob jeho provádění odhalila dřív, než mi ho autor ráčí prozradit.
A když se mi to občas podaří, připadám si jak na stupních vítězů.
Jenže jak už jsem tu asi někdy psala, ve skutečném životě moc spiknutí nehledám, desítky let pozorování veřejného života mě poučily, jak nesmírně často to, co vypadá jako báječná konspirační hra, přímo myšlenkový hlavolam, je prostě chamtivost, zneužívání postavení a podobné přízemní ohavnosti.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
