Ve srovnání s drtivou většinou ostatních důchodců jsem na tom dobře, léta jsem zvyklá sedět den co den u počítače a překládat a na tom karanténa pochopitelně nemá co měnit. Nepříjemné je, že se nemůžu vypravit do knihovny, abych si dohledala přesné citace nebo si prostě půjčila knížku, na kterou mě upozornil text, jejž zrovna překládám, a kterou bych si ráda přečetla. Pokládám to za odklad, jsem pevně přesvědčená, že se knihovny zase jednou otevřou, takže si vždycky jenom postěžuju Davídkovi, že si budu pomalu muset začít psát, co budu potřebovat, až to půjde.
27. března 2020 5:00
