Bylo to chmurné ráno, plné obav z dalšího střetu s distančním vzděláváním, Hejného matematikou a úkolu vytvořit s dítětem výtvarné dílo o rozměrech A4 až A0 s námětem „Voda a život“ (takhle vypadá distanční skaut), doplněné krátkými vizemi umírání na nemocniční chodbě bez blízkých a ventilátoru, ale v tom mi přišla esemeska od kamaráda s textem „Drákula vrací dědkovi metál“ a svět byl hned zalit sluncem. Tak hlučně jsem se nezasmál od té doby, co jsem se dozvěděl, že Trump má koronavirus.
14. října 2020 5:00
Snad není dne, kdy bych se díky Danielu Hůlkovi aspoň jednou nezasmál. Stejně tak včera.