Lucie přišla se zajímavou úvahou, v níž píše, že „o velké části našich pevných názorů, vzorců chování, obvyklých reakcí a obvyklých strategií se dá říct, že by bylo lepší, kdyby tak pevné nebyly“.
Zaujalo mne to právě teď, kdy se v celém světě diskutuje o tom, jestli se mohl vůdce syrských rebelů Abú Muhammad Džulání, dosud známý svými ultraradikálními řečmi o potřebě podřídit společnost pravému islámu, změnit po svém vítězném tažení na Damašek téměř v demokrata.
Proč musím číst tlustou knihu, když jsem napsal(a) tenkou?! |
Mohl? Přemýšlela jsem, jaký mám na to názor a zjistila jsem, že žádný. Nemít žádný názor je možná lepší než mít názor špatný, nebo přílišný, když ale píšete do rubriky, která má nadtitulek NÁZOR, mohlo by to být chápáno jako selhání. Takže risknu blamáž: mohl. Přece jen je to nejen zlosyn, ale trochu i politik a politici, jak známo, názory mění (tedy kromě Václava Klause).
Třeba takový Donald Trump, který se během svého prvního prezidentského období neúspěšně pokoušel zakázat TikTok, prý v nové kampani slíbil, že se pokusí TikTok zachránit, a nedávno měl na jakési tiskové konferenci dokonce říct, že má pro tuto síť ve svém srdci vyhrazené vřelé místo. Není vyloučeno, že takové zvraty lidi vlastně baví, ovšem za předpokladu, že zase představují silný názor. Protože, co si budeme povídat, silné názory jsou přitažlivé, i kdyby byly blbé.
Chybělo málo a mohli jsme mít v peněžence řepu |
Když se podíváme do historie, zjistíme, že blbé názory triumfovaly od nepaměti. Vezměte třeba geocentrismus, neboli teorii, že vesmír se točí kolem Země, čarodějnické procesy, zatracování nemanželských dětí a hříšného sexu, ideu ženské obřízky, rasismus, nacismus, komunismus… Ale spoustu vadných názorů najdete, i když uděláte inventuru vlastního života nebo života své rodiny. Konečně ještě do nedávna se říkalo - škoda rány, která padne vedle. A poučku praktikovali i jinak starostliví rodiče.
Proto mi připadá věta, která zpochybňuje užitečnost příliš pevných názorů, zásadní. Kdyby mi někdejší odborníci nevštípili, že kojenci se nemají moc chovat v náruči (kvůli páteři), možná jsem mohla dodat svým potomkům do života víc jistoty. Kdyby moje skvělá maminka neměla skálopevný názor na škodlivost pití před obědem (ba i během oběda), mohla jsem svou žízeň signalizující dehydrataci ukojit hned po návratu ze školy a za chvilku se s chutí najíst.
Aktuálně radím: Pokud musíte na vánoční návštěvu k příbuzným, na něž máte svůj názor, nechte ho doma. Pro jistotu.
