Překvapením jistě nebude, pokud v první fázi, to jest pro září nebo pro třetí čtvrtletí, budou různé ukazatele ekonomické aktivity nižší, než by byly bez povodní. V různé míře se to může týkat většiny odvětví české ekonomiky, od zemědělství přes průmysl a stavebnictví až po služby, jako je třeba doprava, telekomunikace nebo volný čas.
Nepříznivý dopad tedy může být viditelný i na úrovni celého hrubého domácího produktu (HDP), byť prozatím se zdá, že škody budou výrazně menší než u podobných živelních pohrom v letech 1997 nebo 2002. Pro tyto dvě minulé pohromy se přímé majetkové dopady odhadovaly v nižších jednotkách procent HDP.
Jak dohnat zameškané
Z pohledu porozumění statistickým číslům je ale mnohem zajímavější až druhá fáze, tedy ta rekonstrukční. Všichni ti, jejichž majetky došly během povodní újmy, se pochopitelně budou snažit škody odstranit. Mnozí na straně poptávky i nabídky se navíc budou snažit dohnat to, co byli velkou vodou donuceni zameškat.
Firmy tak budou více využívat přesčasy a dodatečné směny, samosprávy a spotřebitelé budou možná svolávat odložené oslavy a podobné akce. Může se také zvýšit poptávka po úvěrech na financování obnovy a poptávka po navýšení majetkového pojištění.
V makroekonomických údajích se – po nynějším oslabení – všechny tyto snahy projeví „umělým“ zvýšením výkonů v následných týdnech a měsících. Na úrovni celkového, v politice i médiích nejoblíbenějšího čísla, tedy HDP, může tudíž být výsledkem nakonec (řekněme začátkem příštího roku) návrat na úroveň, kde by budoucí HDP bylo i bez povodní.
Vzniká tak trochu neintuitivní závěr, že po čase se dopad povodní z makročísel vlastně úplně vytratí. Náš pocit, že na tomto závěru něco nehraje, je ale zcela na místě: HDP a podobné statistiky momentálního ekonomického výkonu se k hodnocení celkových dopadů podobných událostí vůbec nehodí.
Příběh pana Nováka
Celá věc se dá nejlíp vysvětlit na situaci pomyslného pana Nováka. Předpokládejme, že v důsledku povodní přišel u svého bydliště o kus plotu včetně pojistkové skříně, a tak se na několik dní ocitl bez připojení k elektrické síti. Pan Novák si ovšem vydělává tím, že různým klientům vytváří internetové stránky, k čemuž potřebuje mimo jiné právě elektřinu.
Ubytování v karavanu i azyl pro koně. Povodně zvedly vlnu solidarity |
Pan Novák proto utrpěl výpadek příjmů odpovídající výpadku dodávky elektřiny. Ekonomický statistik by prohlásil, že HDP pana Nováka v letošním třetím čtvrtletí kleslo kvůli záplavám pod obvyklou hodnotu.
V následujícím, letošním posledním čtvrtletí pan Novák bude pracovat po večerech i o víkendech, a tak opožděné zakázky postupně dokončí, a navíc si nabere dostatek dalších zakázek (nad rámec obvyklého množství) tak, aby zvýšil své příjmy, a tím si našetřil peníze na opravu škod na plotu. HDP pana Nováka v letošním čtvrtém čtvrtletí díky všem těmto „šturmovacím“ opatřením stoupne nad obvyklou hodnotu.
Může se snadno stát, že pokles páně Novákova HDP ve třetím čtvrtletí pod normál bude podobný, jako nárůst ve čtvrtém čtvrtletí nad normál. To by znamenalo, že v souhrnném HDP pana Nováka za celý letošní rok by povodně vlastně vůbec nebyly znát. A pokud by v prvním čtvrtletí roku 2025 pracoval už zase normálním tempem, nebyly by povodně v hodnotách HDP znát ani do budoucna.
Nižší blahobyt
To ale vůbec neznamená, že povodně neměly na život pana Nováka výrazný nepříznivý dopad. Měly: pan Novák přece strávil svým šturmováním spoustu času a energie. Nebýt povodní, tuto spoustu času a energie by býval mohl strávit třeba cestováním, studiem nebo péčí o zahrádku, takže jeho blahobyt by byl zřetelně vyšší.
Náš protipovodňový systém nám svět závidí, říká klimatolog. Popisuje, jak zpomalit příští záplavy |
V jeho HDP ale tento dopad vidět není. HDP totiž – zjednodušeně řečeno – měří pouze ekonomickou aktivitu a z ní plynoucí čisté příjmy, ale nikoliv ztráty vzniklé mimo tuto aktivitu, tedy například právě ztráty způsobené přírodními pohromami a podobnými šoky.
To je důvod, proč je třeba používat HDP při hodnocení blahobytu nebo různých návrhů na změny směřování ekonomiky (jako je třeba zelená transformace) velmi opatrně; a zejména proč ho nesmíme automaticky používat jako měřítko bohatství, spokojenosti nebo celkové kvality života.
Jít ale za rámec HDP a sestavit věrohodný ukazatel, který by dával úplný obrázek stavu a vývoje našeho blahobytu včetně například dopadů povodní (válek, pandemií, průmyslových havárií a podobně), je bohužel velmi obtížné.
Miliardové škody. Záplavy zničily halu, koupaliště či stadiony, sčítá Opava |
Konkrétně v případě povodní a podobných mimořádných jednorázových šoků je tento problém snad ještě zvladatelný: určité odhady majetkových škod – i když velmi nepřesné a pravděpodobně podhodnocené – existují. Vyčíslit naše celkové neekonomické náklady a ztráty v běžných dobách je však mnohem těžší.
