Platí, že čím je les starší, tím větší má schopnost přeměnit srážkovou vodu na zásobu vody podzemní. Retenční schopnost lesa je pak tvořena třemi hlavními složkami: povrchovou akumulací vody v nadložním humusu a mechu (které na otevřených holinách rychle degradují); zachycováním srážek v listoví stromů včetně odpaření do atmosféry (intercepce) a konečně také převodem povrchového odtoku vsakováním do půdy na odtok podpovrchový (infiltrace).
Základem dobré schopnosti Jeseníků zadržet vodu v krajině a zmírnit tvorbu povodní je tak zejména optimální skladba lesů věková (čím více starších porostů, tím lépe) a druhová (čím více jehličnanů, tím lépe), dostatečné zakmenění porostů (laicky „hustota“, čím vyšší, tím lépe), minimum holin (čím dříve zalesněných, tím lépe) a také řádná péče o lesní cesty a o vodní toky. Svoji roli může sehrát i řada detailních činností správců lesů a toků, jako pravidelné čistění propustků cest a koryt toků, správné těžební postupy a technologie, péče o vodní nádrže a poldry a podobně.
Jesenická katastrofa
O dobrém stavu lesů v Jeseníkách však už několik let mluvit nelze. Zatímco v roce 1997 ještě pokrývaly Jeseníky husté, převážně dospělé a dospívající smrkové porosty, jejichž obnova (těžba a nahrazení výsadbou lesa nového) byla prováděna převážně po dosažení věku 100 a více let a holiny byly zalesňovány nejpozději do dvou let, dnes je situace citelně odlišná. K příčinám patří jak kvalita lesnického hospodaření, tak programové šíření kůrovcové kalamity, která probíhala od roku 2013 a byla rozpoutána právě v Nízkém Jeseníku, ale i léta chabá na srážky.
V Jeseníkách je na třech místech extrémní povodeň, Olomouc čeká dvacetiletá voda |
Připomeňme též, že rozsáhlá kontrola, kterou Česká inspekce životního prostředí prováděla na sklonku roku 2017 právě v kůrovcem zasažených lesích severní Moravy, skončila pro Lesy ČR několikamilionovou pokutou. Udělenou mimo jiné za rozsáhlé porušování zákonných povinností v oblasti ochrany a obrany lesa před kůrovci. Odpovědní manažeři Lesů ČR v nich na vysokých postech působí i dnes.
Vrcholem barbarského umění je pak přetěžování a prořeďování středně starých smrkových porostů, které kalamitu přežily. Tomu nasvědčují objemy těžeb, které Lesy ČR vykazují v posledních nekalamitních letech. Namísto snahy o naplnění principu těžební vyrovnanosti a tudíž snahy snížit na několik let těžby alespoň o třetinu pod dlouhodobý normál, pozorujeme přesný opak. Není pak divu, že schopnost lesů zadržovat vodu dál upadá.
Propovodňový mix
Následkem kombinace nevhodného systému hospodaření Lesů ČR formou komplexního nákupu služeb od soukromých těžebních firem, programového šíření kůrovcové kalamity, chybných rozhodnutí manažerů Lesů ČR, nefunkční státní správy lesů a konečně i následkem ekologického progresivismu zavrhujícího smrk, umělou výsadbu či zasahování proti kůrovci v chráněných zónách, dospělé lesy v Jeseníkách značně prořídly nebo téměř zmizely. Na jejich místě jsou řediny či ve střední Evropě bezkonkurenčně rozsáhlé pokalamitní holiny. Ty kvůli barbarskému prodloužení zákonné zalesňovací lhůty ze dvou na pět let nebyly ani včas zalesněny. Také následkem toho byla lesní půda i na několik let vystavena degradaci schopností zadržovat srážkovou vodu.
Na Jesenicku čeká demolice nejméně dvacet domů, zásoby dovezou vrtulníky |
Zlepšení nepřináší ani výsadby s vyšším podílem listnáčů, jejichž respirační sezóna v září končí a které jako „pumpy“ fungují hůře než celoročně zelené jehličnany. Pokalamitní holiny v Jeseníkách tak fungují jako skřidlice na střeše - voda z nich ztéká hned po dopadu.
Zničené lesní cesty a linky pro stahování dřeva, které se při každém větším dešti stávají erozním korytem urychlujícím odtok srážkové vody, staré dříví povalující se u cest a mnohdy i v lese, které voda ráda bere s sebou, aby ucpávalo propustky a koryta toků, či sporadicky kvalitní a pravidelnou údržbu drobných vodních toků raději ponechme bez komentáře.
Ač zatím nebyly publikovány potřebné hydrometeorologické analýzy, letmé náhledy na záznamy měřících stanic v Jeseníkách napovídají, že srážky někde ani nedosáhly intenzity těch z roku 1997. Například na stanici Jeseník v červenci 1997 za pět dnů spadlo 512 mm srážek, nyní to bylo od čtvrtka 12. září do pondělí 16. září celkem 480,3 mm. Podezření, že při vzniku letošních povodní ve Slezsku a na Moravě sehrál významnou roli i neblahý stav lesů, které jsou v Jeseníkách převážně ve vlastnictví státu, popřípadě církve, je tak zcela namístě.
Novelou zákona povodním vstříc
Povodně tak nastolují nejen potřebu analyzovat a pravdivě popsat aktuální stav lesů Jeseníků v souvislosti s vývojem schopnosti zadržovat srážkovou vodu. Ale i poukázat na paradox, že právě v blízkých dnech zamíří z vlády do sněmovny novela zákona o lesích, která sníží jak zákonné minimální stáří lesa určeného ke smýcení z 80 na 60 let, čehož následkem ubude lesů starších 60 let, ale sníží i zákonem kladený nárok na hustotu lesních porostů.
Tu lesníci stanovují prostřednictvím hodnoty takzvaného zakmenění. Jeho minimum má po novelizaci klesnout z hodnoty 7 na hodnotu 6, nebo má být dokonce nahrazeno snadno proměnlivým hodnocením zápojů korun stromů. Laicky řečeno – stát už nebude vyžadovat vysoký podíl hustých a dospělých lesů, které jsou nejvyšší zárukou schopnosti Jeseníků zadržovat srážkovou vodu.
Škody po povodních sčítají i Lesy ČR, přesahují zatím 200 milionů korun |
Je tak namístě otázka, čemu vláda a ministři zemědělství a životního prostředí ve skutečnosti rozumí a co chtějí? Na straně jedné z tiskových konferencí chválí své výsledky práce a zachraňují povodní postižené obyvatelstvo a na straně druhé ve spolupráci s ekologickými progresivisty, manažery Lesů ČR a zástupci oborových sdružení připravují podmínky pro opakování povodňových katastrof.
Autor je lesník a příležitostný publicista
