V případě nynějších povodní padají četná srovnání právě z těmi nejničivějšími z let 1997 a 2002. Lze se proto pokusit na základě této tragické zkušenosti odhadnout možné škody právě probíhající katastrofy a i její dopady na již tak napjatý státní rozpočet a veřejné finance obecně. Všichni si přejí škody co nejmenší. Samozřejmě, těžko nyní odhadovat dopady děje, jehož celkovou intenzitu a rozsah působení ještě neznáme. Nicméně opatrné úvahy lze činit už nyní.
Víme třeba, že katastrofální povodně, které roku 2002 zasáhly Čechy, zásadnější makroekonomické dopady neměly.
„Makroekonomické dopady (srpnových záplav), a to včetně fiskálních, nebudou zřejmě zásadního charakteru,“ uvádí ČNB ve zprávě z října 2002. Zpráva i tak počítala s tím, že dojde k určitému oslabení průmyslové produkce ve třetím čtvrtletí 2002.
V zemědělství dopad podle ní neměl být velký, neboť povodně tehdy zasáhly méně významné zemědělské oblasti v pokročilém stadiu sklizně (což je i případ letoška). Centrální bankéři počítali ovšem s přechodným snížením výkonnosti sektoru služeb, zejména v dopravě, spojích, maloobchodu a cestovním ruchu.
Naopak čekali již ve druhé polovině roku 2002 pozitivní impulz pro činnosti spjaté s opravami majetku poškozeného záplavami a pro stavebnictví.
Celkově zpráva počítala se zpomalením růstu HDP v rozsahu 0,2 až 0,3 procentního bodu v roce 2002. Pro rok 2003 ovšem předpokládala naopak dodatečný pozitivní impulz z povodní, zhruba v rozsahu zmíněného poklesu roku 2002. Už střednědobě tak ekonomika prakticky „zůstala na svém“.
Kdo sáhne do štrozoku?
Přitom v roce 2002 způsobily povodně v Čechách škodu 73 miliard, což odpovídá 2,7 procenta tehdejšího HDP. Pro srovnání, o pět let dříve při povodních na Moravě škoda představovala 63 miliard, tedy 3,2 procenta tehdejšího HDP.
Pokud by hrozící letošní povodně představovaly svou intenzitou, ničivostí a zásahem území jakýsi průměr let 1997 a 2002, způsobí škody čítající necelá tři procenta letošního HDP.
Záplavy mají tři oběti. K tělu z Krasovky přibyli dva mrtví v Krnově |
To odpovídá škodám za 235 miliard korun (shodou okolností částka zhruba odpovídající navrhovanému schodku státního rozpočtu pro příští rok). Pokud se takový údaj jeví jako nereálně astronomický, vězme, že německé povodně z roku 2021 napáchaly podle zajišťovny (“pojišťovny pojišťoven“) Munich Re škodu za 33 miliard eur. To v úpravě o inflaci a rozdílnou cenovou hladinu odpovídá 720 miliardám korun.
V tuto chvíli je ale naštěstí pravděpodobnější, že nynější povodně by neměly být tak ničivé jako ty z let 1997 nebo 2002, a už vůbec ne tak zkázonosné jako ty tři roky staré německé. A to i díky efektivnější práci odpovědných složek státu, nejvíce pochopitelně těch záchranných, a celkově lepším monitorovacím a komunikačním možnostem a metodám.
Nabízí se tak spíše srovnání s povodněmi, které zasáhly Čechy v roce 2013. Ty napáchaly škody za zhruba 15 miliard korun, neboli 0,4 procenta HDP. V letošních cenách a při letošním výkonu ekonomiky by jedenáct let staré škody odpovídaly částce zhruba 28 miliard korun. Stále však existuje značná naděje, že škody by mohly být letos stále výrazně nižší i než právě roku 2013. Přesto se však podle všeho budou počítat na miliardy. Zůstává však otázkou, zda to budou dvouciferné miliardy.
Máme už povodně za sebou? Výstrahy přišly včas, proto nikoho voda nemohla zaskočit |
Pokud by se škody pohybovaly například v rozmezí od 10 do 20 miliard korun, stále by nemuselo dojít k novelizaci zákona o státním rozpočtu a navýšení jeho letošního schodku. Ten je zatím plánovaný na 252 miliard korun.
Stát by vzhledem k dosavadnímu vývoji jednotlivých měsíčních plnění měl být schopen najít rezervy ve státním rozpočtu na pokrytí výše předpokládaných povodňových škod nebo jejich části. Další část totiž mohou pokrýt přebytky krajů, měst a obcí, které letos dosahují rekordní souhrnné úrovně. V pololetí letošního roku činil přebytek krajů a obcí bezprecedentních přibližně 83 miliard korun.
Výše přebytků se ale liší napříč regiony. Existují například četné obce, které jsou třeba i v poměrně hlubokém, obtížně řešitelném deficitu.
Město v přebytku
Ovšem například město Ostrava, které může patřit k nejvíce zasaženým nynějšími povodněmi, v uplynulých deseti letechvětšinově vykazovalo přebytek, až více než 1,6 miliardy korun roku 2016. V letech 2014, 2020 a 2022 sice skončilo v deficitu, ale i tak ke konci loňska dosahoval zůstatek na účtech Ostravy zhruba 6,9 miliardy korun při celkovém dluhu přibližně 2,7 miliardy.
Litovel spláchla vlna. Město je zcela uzavřené, voda pozvolna klesá |
Město Opava, kde kvůli řádění vodního živlu museli dokonce přistoupit k evakuacím, vykázalo v uplynulých deseti letech většinou přebytek svého hospodaření, a to až takřka 300 milionů korun. Výjimkou byla pouze léta 2018 a 2020, kdy skončilo ve schodku. Ke konci loňska měla Opava na účtech 1,3 miliardy korun při dluzích v rozsahu necelé půlmiliardy.
Zatím se tedy zdá, že povodňové škody by mohly případně pokrýt rezervy státního rozpočtu či přebytky krajů a obcí, aniž by muselo dojít k navýšení schodku. Ostatně i celý Moravskoslezský kraj samotný by měl mít peníze k dispozici. Vždyť loni ke konci roku měl na účtech 12,6 miliardy při dluhu 3,1 miliardy korun.
Nemělo by tedy být nutné novelizovat zákon o státním rozpočtu. Tento závěr je však samozřejmě zatížen nejistotou, neboť povodňové škody narůstají a teprve se sčítají.
