Správci povodí Odry před mnoha lety přišli s plánem postavit na horním toku Opavy přehradu, která by chránila obce a města před povodněmi. Projekt zahrnuje nemalý háček: musela by se kvůli němu zbourat a vystěhovat vesnice Nové Heřminovy. Proto někteří vodohospodáři sestavili propracované řešení ochrany, jež by se obešlo bez přehrady. Inspirovalo se protipovodňovým systémem Mnichova. Přirozeně mu fandila postižená obec a také místní organizace ochránců přírody v Jeseníkách.
Přehrady, nebo poldery? Odpověď můžete už 440 let najít v rybníce Rožmberk |
Rozhodování tedy nestálo mezi přehradou a odpůrci přehrady, nýbrž mezi dvěma různými návrhy, jak obstarat protipovodňovou ochranu. Oba byly rozumné a legitimní. První propracovanější, druhý levnější. Někdo musel rozhodnout – a tímhle někým byl samozřejmě stát. Vláda v roce 2008 usoudila, že druhé řešení nebude prozkoumávat a nachystá se poněkud menší varianta přehrady. Prakticky tím skončilo celé dilema. Před šestnácti lety.
Jiné řešení není sabotování
Po letech správa povodí na stavebním úřadě požádala o souhlas s budováním přehrady. Šlo o první oficiální povolení stavby. Proto obec a ochránci přírody požádali, aby krajští úředníci kromě předloženého návrhu přezkoumali také druhé řešení. To bylo loni v létě. Protože hejtmanství má na posouzení a rozhodnutí šedesát dnů, v průběžném součtu by to prodloužilo dobu na přípravu projektu o jednu setinu. Šedesátidenní lhůta uplynula na podzim 2023, čímž věc opět skončila. Že ještě rok poté úřad z nějakého nepříliš srozumitelného důvodu vyčkává s razítkem, na tom nic nemění.
Bojujeme o přehradu, nebo o životy? Spor mezi aktivisty a ministrem zemědělství je absurdní |
Na debatu se dá dívat ze dvou stran. Evidentní smyšlenkou jsou nařčení, že proponenti druhého projektu dlouhá léta zdržují stavbu přehrady. Spor o to, jak se postarat o ochranu před povodněmi, kdysi skutečně proběhl. Jenomže očividně nezpůsobil, že se nestaví ani dávno poté, co ho ministři ukončili. Kromě loňské dvouměsíční epizody koneckonců nebyla ani žádná příležitost schvalování jakkoli prodlužovat.
Nicméně spravedlivá není ani námitka, která se občas ozývá, že stát půldruhé dekády nic nedělal. Správci povodí tu dobu nestrávili tím, že by seděli na břehu Opavy a tiše koukali, jak voda plyne. Probíhaly přípravné práce, především složitá vyjednávání s vlastníky domů a pozemků, aby své majetky prodali státu.
Druhým rozměrem je poněkud nešťastný směr, kterým část politiků začala konverzaci vést. Prakticky v ní postavili rovnítko mezi jakýmkoli jiným řešením a sabotováním projektu. Ale otevřené posuzování různých návrhů je v demokracii důležité pro legitimitu každého rozhodnutí, jež nakonec padne.
Čtvrt století mluvení o velké vodě. Příběh přehrady v Nových Heřminovech, která pořád nestojí |
Stát musí být svižný a spravedlivý
Česko v příštích desetiletích udělá řadu změn v krajině. Budeme hledat místa, kde dát řekám větší prostor pro bezpečné rozlévání; musíme ještě postavit řadu suchých poldrů a podobných technických opatření. A nejde jenom o ochranu před povodněmi. Postaví se vysokorychlostní železnice, větrné elektrárny nebo desetitisíce nových domů. Každý záměr někomu pomůže a někoho se dotkne. Ovšemže obec v Jeseníkách, kterou chtějí z velké části vystěhovat a zaplavit, prosazuje jiné řešení. Koho by to překvapilo?
Stát musí umět rozhodnout a musí své verdikty dělat svižně. Musí se také smířit s tím, že někdo nebude spokojen. Nicméně rovněž potřebuje, aby rozhodování bylo viditelně spravedlivé a rozumné. Čemuž úplně nepomůže osočení, že viníkem povodní jsou starostové, co hájí svoji obec. Nebo ochránci přírody, kteří podpořili jiné technické řešení.
Autor pracuje v Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
