Tak by měl vypadat svět – tedy svět z pohledu Prahy a Středočeského kraje – v roce 2080. Aspoň podle projekce, kterou teď zveřejnil Český statistický úřad.
Když plodnost na reprodukci nestačí
Ta čísla jsou zajímavá a dost přesvědčivá. Opírají se o vývoj porodnosti, plodnosti (počet dětí na jednu ženu za její život) a též o stěhování. Tedy o migraci. Jenže když se řekne migrace, většina si představí tu masovou ilegální, kdežto zde je výstižnější mluvit o stěhování vnitřním (v rámci státu) či vnějším (ze zahraničí). Ale řekněme rovnou, že nejde jen o čísla, ale spíše o to, jak se ta čísla zhmotní v uvažování o další podobě a kapacitě dopravy, škol, zdravotních zařízení a podobně.
Zvykli jsme si na to, že lidnatost českých zemí se už sto, ba sto padesát let příliš nemění. Že po celou tu dobu kolísala kolem deseti milionů obyvatel. Veškeré výkyvy byly dost rychle vyrovnány – od statisíců padlých v první světové válce přes holokaust i padlé z druhé světové, přes poválečný odsun československých Němců, přes statisícové emigrační vlny po roce 1948 i 1968. Počet obyvatel osciloval kolem deseti milionů.
Ředitel IPR varuje: Praha je město chudých milionářů. Pokud nebudeme stavět, stane se z ní město jen pro bohaté |
Leckoho to může překvapit. Vždyť Stát Izrael měl v době založení necelý milion obyvatel, ale letos na podzim dosáhl mety deseti milionů. To znamená, že po 76 letech existence je téměř stejně lidnatý jako Česko. Jistěže díky přistěhovalectví Židů ze světa, ale v poslední době hlavně díky rození dětí. Izrael je jediný z 38 členských států OECD, kde plodnost překračuje míru nutnou pro uchování prosté reprodukce obyvatel (2,1 dítěte na jednu ženu).
A to nás vrací k Česku.
Aglomerace pro čtyři miliony
Klesá-li u nás plodnost k míře 1,5 dítěte na jednu ženu, ve výhledu musí klesat i lidnatost. Či být doplňována přistěhovalectvím. A přesně toto odráží publikovaná projekce ČSÚ.
Podíváte-li se na kraje v roce 2080, s výjimkou Prahy a Středočeského vidíte chmurná čísla. Například v Karlovarském kraji, který měl při svém založení přes 300 tisíc obyvatel, bude žít za půlstoletí jen asi 166 tisíc lidí. Tedy méně než v Plzni. A nejpočetnější věkovou skupinou tam budou sedmdesátníci. Máme-li to říci zjednodušeně, průměrným obyvatelem Karlovarska bude za půlstoletí babička ve vylidňujícím se maloměstě či vesnici.
Kam se podějí ti mladší, dosud většinoví? Opět řečeno s velkým zjednodušením, přestěhují se do centra Čech – hlavně do Prahy či Středočeského kraje. Praha a Středočeský kraj se během půlstoletí „nafouknou“ každý z těch regionů o půl milionu lidí. Praha i Středočeský kraj budou mít po dvou milionech obyvatel, těžiště Čech pak čtyři miliony. Bude to taková velká aglomerace.
Tak to vychází podle projekce demografů a statistiků. Ale zásadnější je, jak se změní způsob života v této zemi, hlavně v populačním jádru Čech.
Nevymřeme, ale děti potřebujeme. Jak je třeba vnímat výstrahy demografů |
Už teď se – zejména v Praze a okolí – skuhrá na zadrhávající dopravu či na omezené kapacity zdravotních zařízení. Jak to bude vypadat v situaci, kdy v jádru Čech přibude milion lidí? Už teď se každý rok v době podávání přihlášek a přijímaček na střední školy vyhrocuje napětí a lidé se ptají: odkud se bere převis mezi nabídkou a poptávkou míst?
Když gymnázium, tak v Černošicích
Píše se o tom léta totéž. Kdyby zřizovatelé škol sledovali demografický vývoj, kdyby zjistili, že dospívají silné ročníky „Husákových dětí“, nebyli by překvapeni, zaskočeni. Momentálně až takový spěch není, neboť porodní boom generace „Husákových dětí“ již odezněl. Nicméně projekce ČSÚ přináší výstrahu – alespoň v Praze a Středočeském kraji – pro další generace. Budou-li v jádru Čech žít čtyři miliony lidí, ponese to s sebou tlak na větší kapacitu dopravy, bydlení, zdravotnictví i školství.
Zdá se, že leckde už to vnímají. Svědčí o tom zprávy, že Středočeský kraj chce v Černošicích stavět velké gymnázium. Bude-li státní správa i samospráva tyto trendy sledovat, bude-li na ně správně reagovat, společnost si ušetří divení, že něco je právě tak a ne jinak.
