Přes firmu v Beninu, kterou shodnou okolností vlastnila rodina jednoho z nich, se podle informací ze startujícího policejního stíhání snažili legalizovat miliony korun. Ty měly pocházet z trpělivého obírání firem, které „jejich nemocnici“ dodávaly vše, od cihel až po kávu.
Pokud nejde o policejní blamáž (i takové jsme u nás zažili), jedná se o brutální atak na důvěru občanů ve společnost. Důvěru, která u nás byla v minulých dekádách opakovaně zkoušena nejen případy korupce. Navíc, v očích části společnosti to bohužel také diskredituje české zdravotnictví, které stojí na tisících prvotřídních lékařů, disponuje kvalitním vybavením a schopností všem poskytovat kvalitní služby. Každá takováto kauza, a že jich nebylo málo, skvělou práci lékařů neprávem znevažuje.
Rozkrádáme pod dohledem státu aneb ředitel Motola Ludvík měl prověrku NBÚ |
Máme co dohánět
Kromě toho, co zveřejněné jednání naznačuje o osobách tří „cestovatelů“, tato kauza ukazuje, jak zničující je pro společnost korupce spojená s praním špinavých peněz. A jak bohužel není pravda, že nedávná velká kauza pražského Dozimetru byla výjimkou. Což je po letech, kdy se zdálo, že se naše země s korupcí postupně vyrovnala, obzvlášť bolestivé zjištění. Nad to se zdá, že mnoho firem považuje za „přijatelné“, pokud je jejich podnikání podmíněno někdy až absurdně vysokými úplatky (které s sebou nesou, navíc k samotnému zločinu korupce, i nutnost podvodů při finančním řízení firem k tomu, aby peníze „potřebné na korupci“ vznikly).
Zároveň to ukazuje klíčový význam zamezení možnosti legalizace nelegálních zisků, tedy fungující opatření proti praní špinavých peněz. Něco, co u nás systematicky podceňujeme. Situace, že by účetně i finančně k legalizaci desítek milionů korun stačilo prodat bezcennou firmu někde v Africe bez toho, aby to vzbudilo podezření u daňového úřadu či finanční instituce, není dobrý stav. Ale v zemi, kde například tisíce bytů, někdy údajně i za hotovost, nakoupili a legálně vlastní kupující třeba ze zemí bývalého Sovětského svazu, to zas tak velký šok není (o tom, že se to propisuje i do absurdně vysokých cen bydlení, a s tím spojeného naštvání na společnost od části – hlavně mladých – lidí, není třeba spekulovat).
V kauze Motol schválil soud i pátou vazbu. Žalobkyně stíhá celkem 18 lidí |
Efektivní a z hlediska trestů velmi přísný systém proti praní špinavých peněz (a financování terorismu), který je také spojený se schopností vynucovat například obchodní sankce (v čemž naše země zřejmě také neexceluje), slouží jako velmi účinný nástroj proti kriminalitě. Pokud je nesmírně složité peníze legalizovat a tresty za snahu o to jsou odrazující, dává menší smysl je získávat korupcí či jinými zločiny.
Pochopení zásadního významu boje proti špinavým penězům vedlo EU k ustavení evropské agentury (AMLA), která bude koordinovat a tlačit na instituce členských zemí, aby svou práci vykonávaly lépe. Mimo jiné bude AMLA přímo dohlížet na desítky institucí klíčových v této oblasti.
Možná se ukáže, že i v této oblasti má naše země co dohánět, neb se zdá, že řada postupů (například u bank) zavání formalismem. To, že do Beninu cestoval osobně prominentní právník, nejlépe ilustruje pocit beztrestnosti, v němž žijí lidé z této pro (potírání) praní špinavých peněz klíčové profesní skupiny, tedy právníci.
Menší stát zeslabuje potírání zločinu
Není mnoho zločinů, které tak úspěšně rozežírají společnost, jako je korupce. Masivní případy korupce mají podle mého názoru obrovský otisk ve velké nedůvěře našich občanů ve stát a další instituce. Slabá snaha zamezit legalizaci nelegálních příjmů korupci usnadňuje a fakticky ji podporuje. A zmíněné dvě kauzy ukazují, že to není jen teoretická úvaha, nýbrž popis skutečnosti.
Když je ředitel mafián, žádná kontrola to nezjistí. Hydra je zlikvidovaná, řekl Válek |
Zejména pod tlakem rozpočtových schodků bude stále více slyšet volání po „menším státu“. Výsledkem však může být ještě slabší výkon státu v klíčových agendách, jako je potírání zločinu korupce, praní špinavých peněz a s tím spojených účetních machinací. Jak by to ocenili lidé, kteří „v korupci věří“, netřeba zdůrazňovat. Náklady na tuto úsporu by tak byly absurdně vysoké.
Mnoho opatření lze přitom zavést levně a jednoduše, s širšími pozitivními dopady. Například zavedení povinné elektronické fakturace B2B, tedy mezi firmami, jejíž standard byl po letech jednání přijat v EU před několika týdny. Tato fakturace značně komplikuje „průsaky“ nelegálních peněz z okruhu podnikání a zároveň zjednodušuje a zlevňuje pro firmy vedení účetnictví.
Švábi v guláši, štěnice a zrušené benefity. Jak to za Ludvíka chodilo v Motole |
Mimochodem, podstatné rozšíření digitalizace, zejména tam, kde figurují peníze státu, je nejlepší cesta k tomu, jak zajistit s nízkými náklady vysokou míru transparence a větší veřejnou kontrolu. A i ta slouží jako jistá obrana proti korupčnímu chování.
Rychlé nezavedení chytrých a efektivních politik, jako je třeba elektronická fakturace, nedává smysl. Je však zároveň třeba jasně a veřejně říct, že stát nebude tolerovat praní špinavých peněz a bude je intenzivně stíhat. A od slov rychle přijít k činům.
Více než 30 let poté, co Václav Klaus prohlásil, že je obtížné rozlišit čisté a špinavé peníze, se zdá, že jeho výrok, stejně jako mnohá jiná, podobně nesmyslná tvrzení, stále žije a motivuje konání řady lidí. Naši zemi to stahuje do různých marasmů, menších i větších. A to musí skončit, pokud chceme dobrou budoucnost pro naši zemi a její občany.
Autor je europoslancem za TOP 09
