Šedošedá dlažba by nejspíš vypadala špinavá, i kdyby byla čistá, a to rozhodně není. Stejně jako není čistý strop, pokrytý pruhy nevábné šedobéžové izolace, ani zdi částečně obložené světlými leštěnými kamennými deskami, které kdysi měly budit dojem elegantní honosnosti. Občas je některá deska nahrazena záplatou zcela jiného odstínu: jakoby provizorně, ve skutečnosti trvale.
Zubožené stěny tvoří pozadí špinavým a nefunkčním reklamním panelům, jeden z nich má vymlácené sklo a slouží jako kreslicí plocha. Prodávají se tu laciné tašky, na dvou místech můžete uzavřít sázky, taky koupit nemovitost, zvlášť pokud mluvíte rusky, protože nabídky velkými písmeny jsou tu vylepeny právě jen v ruštině.
K TÉMATU: |
Kolem zrezivělé paty odpudivě zeleného sloupu (opravdu něco podpírá?) se promenují dva holubi. Automat na kávu by mě tu nenapadlo použít, ani kdybych měl za sebou tři probděné noci za sebou...
Z jednoho zákoutí je náhle slyšet hluk: nadávky, neartikulované výkřiky, rány, dupot. Rvačka. Jak rychle se strhla, tak rychle naštěstí ustala. Dvě skupinky navzájem si podobných postav si jdou každá po svém: vyhublí, nervózně se ošívající mladíci, jejichž oblečení působí ještě ze tří metrů docela elegantně, až pak je vidět pravda. „On se bojí, tak jde na mě nožem,“ ulevuje si jeden z mladíků směrem ke kamarádovi. Inu, stane se...
Vzpomínám si, jak jsem tady před časem viděl jiného příslušníka jejich zuboženého kmene zápolit s velkým, chlupatým psem. Pokoušel se ho přimět, aby se pohnul a následoval jej. Tahal za vodítko, strkal do něj, křičel na něj. Marně, pes byl očividně mrtvý. Rád bych se mýlil, ale ten mladík tehdy nevypadal, že by měl svého druha o mnoho přežít.
Tak už dlouho vypadá podchod uprostřed Václavského náměstí. Když jede cizinec z letiště do centra Prahy, leckdy právě tady poprvé opustí hromadnou dopravu a ocitne se v tomhle předpeklí. Před nějakou dobou se objevila novinka: z toho hnusného stropu se line hudba. Jako by všechnu tu bídu mělo zakrýt, že se prostor zahltí ještě zvukovým smogem a zkreslený hlas Phila Collinse bude v tomto strašidelném zámku zpívat One More Night... Vážně, kolik ještě nocí a dní? Nebo je to navěky?
