Navzdory všeobecnému přesvědčení není většina vrcholných politiků sbírka gaunerů, kteří si chtějí jen nakrást a zmizet - něco takového se ostatně dělá mnohem snadněji na méně exponovaném postu, než je kupříkladu ministerstvo. Ale vraťme se ku zbrojním zakázkám, kvůli nimž tu dnes jsme.
Babiš si to nechal vysvětlit
Možná si vzpomenete, jak kabinet Petra Fialy dštil oheň a síru na „předchozí populistické vlády“, které se nestaraly o národní bezpečnost a vojenské výdaje. A jaksi přitom zapomněl zmínit, že právě za vlády ODS došlo k největším poklesům obranného rozpočtu a že za vlády Petra Nečase, jíž byl Petr Fiala součástí, dokonce klesla kapitola ministerstva obrany pod jedno procento HDP.
A už málokdo si uvědomuje, že to bylo právě za Andreje Babiše, kdy začaly výdaje na obranu růst. Ne, nebylo to žádným Babišovým geniálním strategickým uvažováním, jen se situace ve světě zhoršila a Babiš, coby ministr financí a následně premiér, si to nechal vysvětlit. Nejen že peníze pro armádu začaly přibývat, ale po letech beznadějných a tragických nenákupů čehokoli (o tendru na balistické vesty by šlo natočit seriál) se českému státu začalo dařit opravdu nakupovat.
Trump poblahopřál Babišovi ke jmenování. Skvělé, vidět ho znovu premiérem, napsal |
Uznal to v rozhovoru pro LN i bývalý národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar, když řekl: „Minulá vláda - ke vší cti - tu vůli a odvahu k obraně v některých otázkách měla a díky tomu jsme nakoupili třeba děla. Podobným způsobem jsme nakoupili radary či protivzdušnou obranu.“ A Česko si tak pořídilo z Izraele radary, z Francie děla, a dokonce i ty americké vrtulníky, jimiž se nedávno chlubila Jana Černochová, se nakoupily ještě za Babiše.
A vláda Petra Fialy, jakkoli ve vybavování armády pokračovala a požadavek dát alespoň dvě procenta HDP schválila speciálním zákonem, tak tento závazek sama nebyla schopna naplnit. A když jej v roce 2024 konečně splnila, dosáhla toho jen tím, že poslala výrobcům předčasné splátky…
Ocelový háček
Ve stejné pasti jako „jestřáb Fiala“ je i zdánlivá „holubice Babiš“. Ten se před volbami při shánění protestních hlasů soustředil jak na kritiku české muniční iniciativy (na niž Česko jednoznačně vydělává, protože peníze investují jiní), tak na kritiku plánovaného nákupu amerických superstrojů F-35. A teď Babišovi jako jednomu z mála světových lídrů poblahopřál ke zvolení sám americký prezident a lídr světové populistické politiky Donald Trump.
Jenže to zdánlivé blahopřání má v sobě skrytý ocelový háček: „Je skvělé vidět Andreje Babiše opět jmenovaného premiérem České republiky. Společně opět dosáhneme velkého úspěchu v oblasti obrany, energetiky a nelegální imigrace - stejně jako tomu bylo během našeho prvního funkčního období. Andrej umí dosáhnout svých cílů a já od něj očekávám fantastické věci, včetně F-35. Blahopřeji, Andreji!“
Nastupující český premiér se tak může spolehnout na podporu prezidenta nejmocnější země na světě, stačí k tomu úplná maličkost: zapomenout, co říkal před volbami a neházet vidle do nákupu supermoderních stíhaček. Jak říká kolega Petráček, otázka za milion zní: Co si Andrej vybere? Trumpa, nebo konec ef pětatřicítek?
