Nejzřetelněji je to vidět na důchodech, o reformě se mluví nepřetržitě déle než patnáct let a shoda není ani na základech. Například věk odchodu do důchodu nejprve rostl automaticky podle délky dožití, což mělo jistou logiku, pak tenhle automat odvrhla vláda Bohuslava Sobotky a zastropovala věk na 65 let, vláda Petra Fialy jej zvedla na 67 let, přičemž ministrem práce byl Marian Jurečka hlasující před lety pro zastropování na 65 letech.
Na obrysech důchodové reformy se strany občas dokázaly i předběžně domluvit, jenže s blížícími se volbami se vždy najde někdo, kdo se vymezí proti nepopulárním krokům. Vláda Petra Fialy se s opozicí nebavila, respektive se vždy zachovala podle svého, ostatně měla na to většinu. Vládnoucí koalice navíc opozici líčí jako vyvrhele lidstva. Těžko se tedy můžeme podivovat nad tím, že opozice hodlá revidovat kroky Fialovy vlády, pokud se dostane k moci.
Pavel apeloval na šéfy stran, aby nezneužívali téma bezpečnosti. Řešili výdaje na obranu |
Dalším příkladem je elektronická evidence tržeb. Tu ODS zrušila z čistě ideologických důvodů, přestože ji ekonomové nabádali, aby ji ponechala. Příkladů bychom v minulých letech našli spoustu a nikdo nemůže tvrdit, že taková politika naší zemi prospívá.
Překvapivý výsledek
Prezident Petr Pavel po zvolení sliboval, že bude nadstranickou hlavou státu. Jakkoli se o to pokoušel, většina jeho kroků vyznívala jako jasně provládních a kritika, kterou občas mířil na některé sporné kroky Fialovy vlády, byla hodně nesmělá a tichá.
Pokusy o jednání s opozicí kolem reformy důchodů skončily roztržkou, protože hnutí ANO odmítalo potvrdit to, co možná na jednáních slíbilo. To je politika, pokud z jednání neexistuje zápis, těžko někoho usvědčíte ze lži.
SPD sílí, skončilo by třetí před Starosty. ANO zastavilo pokles, říká průzkum |
Prezident se v tomto směru poučil, a když dnes jednal se všemi politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně o otázkách bezpečnostní strategie, nesnažil se nikoho tlačit k nějakým dohodám či veřejným slibům. Na takové počínání není vhodný čas, protože volby jsou za pět měsíců.
Nicméně výsledek celodenního prezidentova jednacího maratonu je překvapivý, existuje široká shoda v otázkách obrany, energetické bezpečnosti a členství v NATO i EU. Na žádné fatální rozpory prezident nenarazil a dokonce i straničtí šéfové včetně Tomia Okamury si setkání pochvalovali.
Předseda vládního hnutí STAN Vít Rakušan se po setkání s prezidentem nechal slyšet, že bezpečnost by se neměla politizovat. V jeho případě to můžeme považovat za účelové tvrzení, potřebuje se před volbami vymezit vůči Spolu, ale pokud si pamatujeme jeho předchozí výroky, byl to právě Vít Rakušan, kdo se choval hystericky a politizoval téměř vše.
Ale kdo aktuálně nejhlasitěji politizuje bezpečnostní otázky, kdo vykresluje v kampani nadcházející volby jako osudové a snaží se voličům líčit situaci tak, že by vítězství opozice znamenalo fatální obrat v zahraniční politice a pád do vlivu Moskvy? Především koalice Spolu.
Civilizační obrat nehrozí
Prezident to tak nevidí a jeho úsudek v otázkách zahraniční bezpečnosti prozatím nikdo nezpochybňoval. Tedy dnešní schůzka byla docela tvrdou ranou koncepci volební kampaně vedené premiérem Fialou. Pokud hlava státu říká, že žádný civilizační obrat nehrozí, a naopak mluvil o širší shodě, pak popřel celou kampaň koalice Spolu. Zůstává výhradně na Spolu, zda dokáží kampaň modifikovat, nebo chtějí nadále předstírat, že jejich odstavením od moci nastane pro národ katastrofa.
Nesmíme skončit jako Maďaři a Slováci, zahájil Fiala své turné s Pazderkovou |
Prezident hodlá jednání opakovat, možná by to k něčemu mohlo být, zejména v jiném čase, třeba po volbách, kdy strany jsou ochotné něco měnit. Ovšem vzhledem k politické síle prezidenta Pavla si od toho mnoho slibovat nemůžeme. Prezident sám je v tom nevinně, avšak povolební arogance vítězů spojená s touhou oplatit těm, kteří minule vládli, všechna příkoří, spolehlivě zničí každý pokus o dohodu. Lze se tedy obávat, že po volbách nás opět čeká jen negace snah minulé garnitury a minimální reformní kroky.
