Je to sdělení banálně samozřejmé. Jako prezident má na to právo. Snad každý si pamatuje na předchozího přímo zvoleného prezidenta, který se též zdráhal jmenovat lidi, kteří mu v tom či onom nebyli podle gusta. Ale…
Společenská atmosféra – u nás, v Evropě i na celém Západě jako takovém – se změnila a dále mění. A to tak silně, že změnu zachycují i průzkumy. Například průzkum, který v únoru pro ministerstvo vnitra provedla agentura STEM, říká toto. Většina respondentů – 54 procent – se obává manipulace voleb ze strany vlády či spíše celého establishmentu. Prostě souhlasí se slovy: „Mám obavu, že volby budou zmanipulovány současnou vládou, která se nebude chtít vzdát moci, a jejími podporovateli.“
Prezident Pavel naznačil, že nemusí jmenovat do vlády odpůrce EU a NATO |
A tady se rýsuje otázka. Nenahrává výrok prezidenta Pavla těm, kteří za vším vidí manipulaci a konspiraci? Když prezident už čtyři měsíce před volbami říká, koho by jmenoval, respektive nejmenoval, nenaznačuje tím něco, co 54 procent průzkumových občanů může pokládat za manipulaci voleb či jejich výsledků?
Poláci a Maďaři se bát nemusí
Prezident Pavel to myslí dobře a sám to vysvětlil. Protože byl přímo zvolen většinou občanů, tak hájí mandát, který dopředu avizoval. Tedy přesvědčení, jak důležité je zakotvení Česka v EU a v NATO. „Považuji-li pro tuto zemi za správné, aby byla v těchto institucích,“ dodal, „tak při jmenování ministrů a sestavování vlády budu věnovat velkou pozornost tomu, aby lidé, kteří budou zemi v exekutivní rovině zastupovat, drželi i tuto linii.“
O. k., ten postoj je logický a má na něj právo. Ale přesto by měl aspoň tušit, co takové výroky mohou znamenat pro značnou část voličů. Měl by znát výsledky výše zmíněného průzkumu STEM (zadala ho vláda, aby získala obraz o atmosféře ve veřejnosti), podle kterého se 54 procent občanů obává ovlivnění voleb ze strany vlády. Nebo celého establishmentu, kam lidé řadí též prezidenta, Ústavní soud i další instituce. Měl by znát výsledky únorového průzkumu Eurobarometru, který dal čísla o vztahu národních společností k EU.
Pád Motoristů pokračuje, mají 3,6 %. Volby by podle průzkumu vyhrálo ANO |
Podle těch čísel je hodnocení EU – na škále „zcela pozitivní“, „neutrální“, „zcela negativní“ – nejhorší právě v Česku: jen 32 procent „zcela pozitivních“, 26 procent „zcela negativních“. I když establishmenty Maďarska (Orbán) či Polska (Kaczynski) vystupují vůči EU tvrdě, je to kritika unijní politiky, toho, co lze označit za „vedoucí úlohu liberální demokracie“. Ale co se týče samotného členství v EU, jsou Poláci i Maďaři jasně pro. Referenda se obávat nemusí. To jen my a Slováci.
Potřebujeme „preventivní poslušnost“?
Co z toho všeho plyne? Pokud je pozice českých voličů vůči EU nepevná, pokud samo slovo „referendum“ působí jako riziko pro ukotvení Česka a prezident veřejně řekne, že do vlády bude jmenovat jen lidi oddané EU i NATO, mnozí v tom slyší výraz deep state (hluboký stát). Tedy něco, co není zakotveno ústavou ani zákony, ale přesto dohlíží na směřování státu, aby nevybočil z narýsované trasy, i když voliči odbočku chtějí a poskytnou pro ni své hlasy.
Právě tento pocit – přesvědčení, že tady hluboký stát funguje a má páky na to, aby výsledky voleb usměrnil pro své cíle – dost voličů vytáčí. Právě tento pocit vede k průzkumovému číslu 54 procent těch, kteří se obávají, že Fialova vláda se nebude chtít vzdát moci. Nechme teď stranou (to nelze z průzkumu zjistit), kolik z 54 procent podezřívavých je tak přesvědčeno na základě faktů, kolik na základě propagandy (domácí či ruské) a kolik je prostě zblblých. Jisté je, že zdaleka nejde jen o „dezoláty“ či jen o Česko.
Los určil Čechům v zahraničí, z jakého kraje budou vybírat kandidáty ve volbách |
I filozof Václav Bělohradský napsal esej o „evropském deep establishmentu“. Varuje, že když se nárok na „preventivní neposlušnost“ vylučuje ze hry ve jménu nároku na „preventivní poslušnost“, je to cesta k „neveřejné moci“.
Takže pozor. Ve zjitřené atmosféře mohou i dobře míněná slova či dobrý cíl spustit neblahé důsledky.
