Vrcholní zástupci justice našemu prezidentovi „nakukali“… pardon - vysvětlili, že předmětná norma je údajně v rozporu s nálezem Ústavního soudu (ÚS) a porušuje principy právního státu. Již předtím vyzvala prezidenta k vetu Soudcovská unie, za protiústavní novelu považuje i justiční grémium.
Rozhoduje prezident nezávisle?
Člověk nemusí být zrovna ústavním právníkem či právničkou, aby mu bylo jasné, že zde něco vážně nehraje. Zde již v zásadě nejde o „pouhou“ výši platů soudců a státních zástupců, ale o ohrožení skutečné dělby moci ve státě.
Pavel jde proti vládě. Vetoval návrh zákona o zvýšení platů politiků a soudců |
Pakliže prezident skutečně změní své stanovisko pod nátlakem… pardon, po vysvětlení soudců, tak to budí gentlemansky řečeno silné rozpaky. Kde zůstala opravdová dělba moci ve státě? Když de facto soudci spolurozhodují o věcech soudnictví, tedy o svých platech.
Jistě formalista namítne, že zde tak rozhodl (resp. rozhodne) přece prezident republiky, nikoliv samotní soudci. Nicméně když sledujeme vývoj, tak je nutno mít legitimní obavy, nakolik jde o nezávislé rozhodnutí samostatné moci výkonné (prezident je součást moci výkonné, zdvořile připomínáme neprávníkům) a nakolik do předmětné věci (možná i ve vlastní prospěch) ingeruje i moc soudní.
Ve vleku soudních představitelů
Satirik by pravděpodobně dodal ostřeji – to již si snad příště soudci ty platy mohou stanovit sami a nemusí s tím obtěžovat moc výkonnou (prezidenta) a moc zákonodárnou (obě vážené komory českého parlamentu). Ostatně již nyní si mnohé vládní poslankyně stěžují, jak jsou přepracovány a nemají čas na svou rodinu. A rodina, to je přece základ státu.
Novelu o platech jsem chtěl podepsat, ale změnila se, řekl Pavel. Soudci navrhují veto |
Ale již vážněji. Přímo volený prezident by se neměl dostat do vleku vysokých soudních představitelů, ale měl by mít vlastní hlavu. Nota bene za svá rozhodnutí nese politickou odpovědnost on, nikoliv doživotně (respektive do 70 let věku) jmenovaní soudci a soudkyně.
Úplatky nesmí brát ani úředník
Sečteno a podtrženo – dbejme více na skutečnou dělbu moci ve státě, jak ji kdysi moudře koncipoval Charles Louis de Montesquieu a následně rozpracoval John Locke.
DOKUMENT: Prezident zdůvodňuje, proč vetoval úpravu platů veřejných činitelů |
Jistě, soudci a státní zástupci si zaslouží důstojné platové podmínky, ale ty si zaslouží i policisté, celníci, vojáci, učitelé, zdravotní sestry, lékařky, školníci, úředníci obecních, krajských anebo finančních úřadů nebo pečovatelky a pečovatelé v domovech pro seniory.
A častý argument, že soudci si zaslouží zvýšení platů, aby prý nebyly náchylní ke korupci, je morálně absurdní. Úplatky ze zákona přece nesmí brát ani kupříkladu úředník na městském úřadě nebo zdravotní sestra (ani kdokoliv jiný), i když mají mnohem nižší platy než soudci. Navíc soudci a státní zástupci jsou na svá místa velice pečlivě vybíráni, včetně přísných moderních mnohakolových psychologických testů. Tudíž argumentace, že kvůli nižšímu nárůstu jejich platů by údajně došlo k ohrožení korupcí, je absurdní.
