Petr Pavel totiž absolvoval debatu se studenty Masarykovy univerzity v Brně. Proběhla ve velké, zcela zaplněné aule a studenti jasně přišli za „svým politikem“. Za možná jediným z nynějšího establishmentu, kterého si váží a většinově by ho volili.
To není překvapivé. Stejně jako to, že chce-li být „mezi svými“ premiér Babiš, vyrazí třeba na Ostravsko. Ale odhodlává-li se Petr Pavel ke druhé kandidatuře, musí usilovat o hlas většiny voličů, a to přináší jisté háčky. Ukázaly se i v Brně.
Mohou být scénáře skutečně různé?
Že je téma znovuzvolení ve hře, ukázal prezident již v úvodu, když řekl: „Pokud po mé službě poptávka bude, odložím všechno stranou…“ Klíčové je tu slovo služba.
Služba bývala hlavní ctností rytířů. Když král Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku, na přilbě měl nápis Ich dien (sloužím). Britská královna Alžběta II. sloužila své zemi až do smrti. Ještě pár dnů před ní jmenovala premiérkou Liz Trussovou. A není náhoda, že z českých politiků používal výraz služba s oblibou Karel Schwarzenberg.
Pavel oznámil, že nevidí jiného adepta na prezidenta. Je připravený opět kandidovat |
Ocení zmínku o službě dnešní studenti? Tak jako mladí v roce 2018, kteří proti Miloši Zemanovi volili „knížete s čírem“? Toť otázka. Studenti zřejmě ano. Ale zda to ocení většina voličů, včetně těch, kteří si „službu“ Petra Pavla spojují s jeho výcvikem na rozvědčíka v komunistické armádě, je skutečně nejisté.
Leč první reálné téma debaty se týkalo Blízkého východu. Petra Pavla mrzí, že česká diskuse se smrskla jen na ceny benzinu a nafty. Připomněl, že íránský konflikt neblaze zasahuje i trh s hnojivy, což se promítne do letošní sklizně, nedostatku potravin, zhoršení životních podmínek, tedy i tlaku na migraci. Tudíž bychom si měli připravit různé scénáře.
Hodnocení rizik patří k původní profesi Petra Pavla a své výstrahy neříká jen planě. Ale kam ty scénáře namířit? To je zásadní věc z hlediska voličů. Mají mířit k humanitární pomoci pro postižené oblasti? Ke společné obraně EU před možným přílivem migrantů? Nebo máme nad společnou obranou prostě zlomit hůl a hájit prioritně hranice Česka? Tak, jak to před deseti lety udělal Viktor Orbán v Maďarsku a z dnešního pohledu mu stále více voličů – i českých voličů – dává za pravdu?
Patriot Orbán vs. pokrokář Magyar. Válka dvou světů aneb Tisíciletá turánská kletba stále nezlomená |
Toto jsou klíčové detaily, ale v debatě Petra Pavla se studenty na ně řeč nepřišla. Logicky. Prezident nemá výkonné pravomoci, neformuje ani neprosazuje vládní politiku. A „jeho“ publikum ho šťouravými dotazy nezdržuje.
Podobně jako Babišovo publikum nezdržuje šťouravými dotazy premiéra. Nechce po něm, aby vysvětlil, zda lze jen tak – bez sankcí a jiných následků – zrušit český podpis migračního paktu EU. Proč by to někdo z jeho voličů dělal? „Naši lidé“ přece Babišovi rozumějí.
Demokraté všech zemí, spojte se
Pestřejším tématem je vztah k Trumpovi. Pavel odpovídal na dotaz, zda má Česko pomáhat Spojeným státům ve válce s Íránem. „Říci dnes cokoli na adresu prezidenta Donalda Trumpa? To je mimořádně tenký led,“ cituje ho web Seznam Zprávy. „Mám pocit, jako bychom si vytvářeli atmosféru z pohádky Císařovy nové šaty. Všichni se zdráháme říci panu císaři, že je nahý.“ Našinec se až diví, jak opatrný je muž, jenž kdysi o Trumpovi mluvil jako o „odpudivé lidské bytosti“.
Nicméně, dodal Petr Pavel, USA nejsou jen tím, co dělá a říká Donald Trump. Proto nemáme spojenectví s nimi házet přes palubu: „Měli bychom dělat vše pro to, ať spojenectví všech demokratických zemí pokračuje.“
Prezident Pavel na summit NATO? Poziční válka mezi Hradem a vládou trvá |
Tu se ale přímo vnucuje otázka. Jak ty demokratické země definovat? Jsou to ty, kde vládnou establishmenty ideově spřízněné s EU. Nebo snad i ty země, které z pohledu Bruselu jako by propadly peklu, tedy USA a Maďarsko?
U těchto témat si studenti – ale též fanoušci Fialovy a Kupkovy ODS i Petra Pavla – často vystačí floskulemi. Stačí říci „demokratické země“, „prozápadní země“, „evropské hodnoty“ či „západní ukotvení“ a není co řešit, že. Ale široké spektrum voličů se s floskulemi nespokojí.
Ostatně ani široké spektrum voličů hnutí ANO se nemusí spokojit s floskulemi, jež říkal na adresu Trumpa jejich polobůh Babiš: „Věřím Trumpovi“, „Trump je nejlepším řešením pro Evropu i pro celý svět“, „Říká ‚Amerika na prvním místě‘. U nás je na prvním místě Česko. Takže máme de facto totožné programy.“
Platí to i teď? Platí Babišův obdiv pro Trumpa i v situaci, kdy český lídr musí řešit vysoké ceny benzinu a nafty? Nebo snad od něj uslyšíme, že za to mohou Íránci, Čína, libtardi, čeští čerpadláři a kdo ví, jaká ještě cháska?
Na takové problémy mohou narážet politici řídící se podle těch, kteří jim rozumějí.
