Zvolená forma komunikace je nedůstojná. Z pohledu Hradu ale zamezila nebezpečí, že se snad Petra Pavla někdo na něco zeptá, čímž odhalí, že sice dotyčný zlepšil recitaci kompilátu myšlenek jiných, ale sám nositelem originálního politicko-ekonomického myšlení není. To by se mu dalo odpustit, protože co se v předchozí kariéře naučil, v kampani a na Pražském hradě jako když našel.
V první části jsme se dozvěděli s unylým výrazem: „Mé výhrady k návrhu směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. V celkovém objemu státních financí se sice nejedná o sumu nejvýznamnější, ale jsem přesvědčen, že státní rozpočet musí odpovídat pravidlům a zvyklostem a být pravdivý a maximálně důvěryhodný v každé své položce.“ Nedoporučil snad Pavlův poradce David Marek nepodepsat právě proto, že tam čísla nesedí?
Osobně se mi zaručili, že schodek nebude vyšší. Pavel podepsal rozpočet![]() |
Mezi komentátory, politology, politickou opozicí, ba i vládě blízkými ekonomy a Národní rozpočtovou radou zavládla nebývalá shoda, že vládní družina Petra Fialy s pobočníkem Zbyňkem Stanjurou do rozpočtu načrtli nadhodnocené příjmy, podhodnocené výdaje a příliš optimistický odhad hospodářského růstu. Je to sice trapné, ale je svaté právo vlády rozpočet sestavit více či méně optimisticky.
Ovšem fakt, že rozpočet stojí na ještě neexistujících zákonech, to je noční můra nejen právníků a zhůvěřilost. Pokud by vyjel v továrně z lisu výrobek, který by byl takto zdeformovaný, byl by vyhozen jako zmetek, surovina případně znovu zpracována a následně by se lisovalo znovu. A to měl udělat prezident – poslechnout odborníky, vetovat a nechat poslance vše opravit – tedy vyrobit všechny zákony coby surovinu pro kvalitní rozpočet.
Tím se dostáváme k části: „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny.“ Jak zmíněno výše, to by umožnilo prezidentské veto a rozpočtové provizorium, protože mezitím by alespoň zákony mohly být schválené. Protože jinak je nastavení příjmů a výdajů věc opravdu vlády. Prezident si také myslí, že „politickou a morální odpovědnost ponese vláda.“
Není to tak, protože voliči si už do voleb příští rok nebudou moci zkontrolovat, jak vše dopadlo. Ovšem Petr Pavel, který odvahu nenašel, aby se zachoval podle slov o nezbytnosti správného rozpočtování, politickou i morální odpovědnost nese a ponese. S vládou je spojený pupeční šňůrou, měl několikátou šanci se osamostatnit a udělat první krůček k samostatnosti, ale neučinil tak. Místo toho se vymluvil jako malé dítě – politické nedochůdče.
Pavlova slova „vím, že v celkovém objemu financí nejde o zásadní sumu“ se týkají nejasných 30 až 50 miliard korun. Ono to ale může být i dvakrát tolik vzhledem k nadhodnocenému růstu (2,7 procenta HDP), který už i ministerstvo financí na podzim stáhlo na 2,5 procenta. Aktuálně se počítá s růstem maximálně do 2 procent HDP. Navíc, i kdyby chybělo dejme tomu 40 miliard, tak to není žádná marginální částka.
Je to dvakrát tolik než částka, kvůli které Fialova pětikoalice (včetně Pirátů) osekala morálně i politicky pochybným způsobem zákonné valorizace penzí. Petr Pavel jim k tomu svítil – tenkrát také brblal, ale podepsal, jako dnes. Tudíž jeho činění je výsměch občanům. V případě penzistů lidem, kteří se za svou celoživotní práci dočkali plivnutí do tváře prohlášeními vlády o hospodářské škodě.
Moc bezmocného rekordmana. Pavel z českých prezidentů asi nejvíce zapadá do škatulky „bezzubý symbol“![]() |
„Přes zmíněné výhrady uznávám, že vláda začala s rozpočtovou konsolidací a že rozpočet pro rok 2025, přestože jde o rok volební, není rozhazovačný,“ řekl dále Petr Pavel. Tady už se slova s fakty rozešla jako Pat a Mat po dobře odvedené práci. Dne 11. května 2023 představila vláda Petra Fialy Ozdravný balíček neboli balíček konsolidační podle ní, daňový podle opozice. Každopádně v důsledku osekávající služby státu za zvýšené daně zaměstnancům, živnostníkům i firmám (např. nemocenská, zrušené daňové slevy, zvýšené odvody, zvýšená daň společnostem).
Plán v roce 2023 byl: „Cílem konsolidačního úsilí vlády je snížit deficit veřejných financí z letošních 3,5 % HDP až na odhadovaných 1,8 % HDP v roce 2024 a 1,2 % HDP v roce 2025.“ A výsledek? Podle Národní rozpočtové rady se strukturální schodek pro příští rok 2025 nemění, bude stejný jako letos – 2,1 procenta HDP. Přidejme, že státní dluh se za posledních pět let zdvojnásobil. V poměru k HDP stoupnul z 29 procent na aktuálně odhadovaných 42 procent HDP. V roce 2020 na každého občana připadal dluh zhruba 191 tisíc korun, teď je to přes 306 tisíc. Neví tedy pan prezident, co mluví nebo ho to jen někdo špatně naučil?
Doufám, že jsme ho přesvědčili, řekl Fiala po jednání s Pavlem o rozpočtu![]() |
Poslední část je věnovaná spokojenosti s údajnými investicemi. Naprostá většina se týká zbrojení, které samo o sobě neprodukuje růst, o zbraně je nutné se starat, a navíc jsou to převážně zakázky do zahraničí. A konflikt generála Karla Řehky s ministryní obrany Janou Černochovou, že kvůli stíhačkám F-35 nemusí být na tanky, to už je jen vrchol. Takže suma sumárum, školy, školky, silnice, přehrady, zdravotnictví bez dlouhých čekacích lhůt a dostatek bytů jsou za dobu této vlády kde? Takové investice se nehodí?
Sláva a čest ekonomům i dalším odborníkům spjatým se stávající vládou, kteří si zajistili možnost pohlédnout do své tváře v zrcadle, když kritizovali paskvil rozpočtu Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a zbytku vládní skvadry. Obraz v zrcadle je však nestálý, rychle mizí, a je evidentně jedno Petru Pavlovi. Nepřekvapil, odvahu postavit se mocným, kteří mu pomohli nahoru, nenašel.
Politická ekonomie vyžaduje znalosti z řady oborů, jimiž prezident Petr Pavel evidentně nedisponuje do té míry, do jaké citacemi z Batmana v projevu k předávání státních vyznamenání. Znalostmi ale disponují jeho poradci, které se rozhodl neposlechnout. Celá akce působí jako nedůstojná klauniáda. Sám pro sebe by udělal lépe, kdyby rovnou podepsal, jak má ve zvyku, bez zbytečných cavyků.