Stávající prezident je každopádně jediným, kdo se v součtu možností „Volil(a) bych“ a „Možná bych volil(a)“ přehoupl přes padesát procent. Na druhém místě skončil Andrej Babiš (v součtu 44 %), následován Markem Ebenem (40 %), Karlem Havlíčkem (35 %) a Alenou Schillerovou (30 %).
Koho byste volili v příštích prezidentských volbách, pokud by kandidoval?
Hodně špatně dopadl expremiér Petr Fiala, jehož by sice v součtu kategorií rozhodně a možná volilo 17 % respondentů, avšak 80 % nikoliv. Méně odpůrců mají i Filip Turek (79 %), Petr Macinka (74 %) a Tomio Okamura (74 %). Andreje Babiše by nevolilo 56 % lidí.
Zmíněný průzkum sice přinesl velmi zajímavé údaje, o možném výsledku příštího souboje o Hrad však zatím mnoho nevypovídají. Ostatně, součet podpory vysoce přesahuje sto procent. Respondenti totiž hodnotili každého jedince zvlášť, ale ve volbách budou disponovat pouze jedním hlasem.
„Někde jsem to četl.“ Radim Fiala obvinil prezidenta Pavla z výzvy k útoku na Rusko |
A jediným kandidátem, s jehož účastí se dá takřka najisto počítat, je prezident Petr Pavel. Ba lze říci, že většina ze jmen v tabulce kandidaturu nakonec vůbec neoznámí. Včetně Danuše Nerudové, jíž průzkum přisoudil 25 % příznivců, ale i 68 % odpůrců.
Prezident si u voličů pohoršil
Petra Pavla asi nevyzve nikdo důležitý z někdejšího vládního, dnes opozičního tábora. Voliči opozičních stran ho dlouhodobě, dle řady průzkumů, hodnotí velmi dobře – oceňují jeho postoje k Ukrajině, k výdajům na obranu i nejmenování Filipa Turka ministrem. Kdokoliv jiný s podobnou politickou orientací tudíž vyvolá vlnu kritiky, že zbytečně tříští síly.
Podobné útoky si nenecháme líbit, reaguje prezident Pavel na ruský dron v Rumunsku |
V jiném průzkumu agentury STEM/MARK respondenti známkují všechny čtyři dosavadní české prezidenty jako ve škole. Premiantem je skoro nedostižně Václav Havel s průměrnou známkou okolo 1,8. S odstupem následují další tři, nejhorší z nich Miloš Zeman má v průměru zhruba trojku. O druhé a třetí pořadí se přetahují Václav Klaus s Petrem Pavlem, přičemž v letošním prvním pololetí si stávající hlava státu mírně pohoršila a spadla až na třetí místo s průměrnou známkou 2,65, kdežto Václav Klaus dostal na vysvědčení známku 2,62.
V hodnocení zaměřeném pouze na něj, nikoliv v komparaci s předchůdci, si Petr Pavel pohoršil o něco znatelněji: obdržel celkovou průměrnou známku 2,9, zatímco loni v říjnu 2,6.
Uvedená čísla pochopitelně odrážejí řadu faktorů. Nicméně nejspíše rovněž intenzivnější polarizaci ve vnímání prezidentů, kterou přinesla přímá volba.
Přijde „Antipavel“?
Petr Pavel se letos těšil podpoře plných náměstí, ale zhoršil se mu prospěch. Proč? Prostě asi více vstoupil do politického zápasu, vyhranil se, kontury jeho vnímání ve společnosti se vyostřily. Podle Jana Buriance z agentury STEM/MARK si Pavel pohoršil hlavně u vládních voličů. A zatímco v předmětu „Vystupování na veřejnosti“ dostal známku 2,4, v předmětech „Sjednocování české společnosti“ a „Řešení sporů na české politické scéně“ to byly horší trojky.
Co z toho plyne pro jeho šance na obhajobu mandátu? Patrně nebude mít problém s postupem do druhého kola, kde mu ale vítězství rozhodně nespadne automaticky do klína. Podobně jako on sám v posledních volbách zvítězil především kvůli tomu, že není Babiš, může v lednu 2028 vyhrát někdo dnes neznámý v roli „Antipavla“, coby „svodka“ pro ty, jimž současný nájemník Hradu prostě z těch či oněch důvodů vadí. Zvlášť pokud se mu podaří svého soka vyportrétovat jako vůdce opozice a sebe sama spojit s pár chytlavými tématy.
Ten, kdo chce uspět ve finále prezidentských voleb, v něm zkrátka musí oproti soupeři prokázat lepší schopnost oslovit příznivce kandidátů, kteří skončili už v prvním kole. A i proto platí, že dokud neznáme konkrétní startovní listinu, nepomůže nám ani pověstná křišťálová koule.
Prezidentské volby obrovsky přitahují pozornost veřejnosti, a poskytují tak prostor ke zviditelnění různých osob a idejí. I nakonec neúspěšným uchazečům mohou posloužit jako startovací rampa pro další angažmá v politice, byť v jiné funkci. Jiří Drahoš či Marek Hilšer se po porážce v prezidentských volbách stali senátory, Danuše Nerudová europoslankyní. Petr Pavel tudíž nemusí mít cestu na Hrad tak předem umetenou, jak se nyní třeba jeví, poněvadž zájem nastartovat nebo restartovat politickou kariéru může ke kandidatuře osmělit i člověka cílícího na jeho voliče.
„Líto mi to není.“ Jak pokračuje klání Pavel vs. Babiš a kdo všechno je u nás parazit |
Za zmínku pak určitě stojí ještě jeden fenomén. A sice skoro úplné vycouvání politických stran z prezidentských zápasů. Veřejnost preferuje formálně nestranické kandidáty – účast Andreje Babiše v posledních volbách znamenala velmi specifický fenomén. Avšak i tak by politické strany mohly ostře sledované prezidentské klání začít vnímat prostě jako příležitost. Ne nutně k vítězství, k dobytí Hradu, ale coby šanci k představení vlastní zajímavé osobnosti s atraktivní programovou agendou, jež osloví určité voličské skupiny, uhraje v prvním kole přijatelný výsledek, a získá tím politický kapitál do budoucna.
Bohužel, v českých politických stranách lidí podobného ražení moc není. A pokud stát v prezidentských volbách neproplácí peníze za hlasy, tím spíše se strany omezí na opatrnou verbální podporu někoho z formálně nezávislých. Nebo ne? Uvidíme, ale příští volby mohou přinést ještě mnoho zajímavého. A začínají již zhruba za rok, poněvadž nejpozději tehdy se začne pomalu byť jistě rozjíždět kampaň.
