Vládce Bílého domu při řešení konfliktu mezi Izraelem a Íránem tento krok risknul a dosáhl jedinečného zahraničněpolitického vítězství. Svým vojákům nařídil udeřit ve správný čas se správnou přesností a ve správné míře. Investoval minimum a získal maximum. Prokázal, že v případě potíží velký bratr nikoho nenechá ve štychu. I spojenci USA v NATO snad pochopili, že článek 5 nemá v očích Trumpa jen cenu papíru, na který byl kdysi napsaný.
Dopad Trumpova úderu? Írán může obnovit obohacování uranu za pár měsíců |
Když Izrael zahájil operaci Vzpínající se lev, mnozí experti věštili zničující odvetu Teheránu, třetí světovou, uzavření Hormuzského průlivu, růst cen ropy a zemního plynu do nebes, ale nic z těchto předpovědí nevyšlo. Obavy vycházely z toho, že když země s velikostí dvou českých krajů (Středočeského a Jihočeského) napadne 76krát větší stát, který je velký zhruba jako Německo, Francie, Španělsko a Itálie dohromady, nemusí vždy vyhrávat kvalita. Jenže když se americké strategické letouny B-2 objevily na íránském nebi, které už předtím Izraelci vyčistili, a svými třináctitunovými bombami posypaly podzemní střediska jaderného programu, režimu v Teheránu došlo, že hra skončila.
Kdo je tady ideologický vůdce
Izrael a USA dosáhly svých cílů: íránský jaderný program a arzenál balistických raket je v troskách, Trump předvedl vojenskou sílu USA, trhy se uklidnily, tankery s ropou a plynem zase mohou bezpečně plout všemi směry. Navíc domácímu publiku dal najevo, kdo je ideologickým vůdcem projektu Make America Great Again, nejen pouhým výkonným ředitelem. Jeho triumf mnozí chápou i jako výsledek testu, zda je šance uskutečnit konzervativní revoluci na Západě, na což má prezident ještě zhruba tři roky času. Ti, pro které je důležité, aby se Izraeli nedařilo, Trumpa v této snaze jistě nepodpoří. Ale ti, kteří si uvědomují, co všechno je v sázce, tak by mu mohli, jako vůdci globálního konzervativního hnutí, důvěřovat.
Klíčové jaderné zařízení v Íránu americké superbomby nezasáhly. Nezvládly by to |
Podstatné ale je, že jsme byli svědky kolapsu největší vojenské síly na Blízkém východě. Veškeré strategické iluze Íránu se během pár dnů na dlouhou dobu rozplynuly. Zemřelo sice jen pár stovek vojáků a civilistů, ale mezi oběťmi jsou asi dva tucty generálů včetně vůdců Íránských revolučních gard a více než deset těžko nahraditelných atomových vědců.
Zničena byla klíčová jaderná zařízení, většina letadel, základny balistických raket či protivzdušné obrany, velící centra a podobně. Íránské proxyříše (Hamás v Gaze, Hizballáh v Libanonu, šíitské milice v Iráku či Húsíové v Jemenu) melou z posledního. Psychický stav režimu, který úder za cenu velkých ztrát přežil, se octl na dně, Rusko a Čína nepomohly, budování nových strategických kapacit potrvá dlouho. Oproti tomu odstrašující síla Izraele i USA povyrostla.
Na šachty dali betonové desky. Pentagon rozebral údery v Íránu, pomohl Trumpovi |
Někteří experti však varují, že se v této válce nebojovalo za mír, ale kvůli získání lepších vojenských pozic do budoucna. Trump řekl, že oba národy čeká obrovská láska, mír a blahobyt. Opravdu? Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi totiž minulý týden prohlásil, že neví, kde se nacházejí stovky kilogramů obohaceného uranu (prý ve formě hexafluoridu uranu), které Íránci před útoky prý někam odvezli. Izrael údajně ví kam. Takže pokračování příště.
