Vzápětí si pohrával s myšlenkou vojenského zásahu v Íránu na podporu protestů proti zdejšímu teokratickému režimu, což zatím vyšumělo do ztracena, zřejmě i z důvodů obav, že by to nemuselo dopadnout pro Američany úplně dobře. Rozehrál i partii k získání Grónska, která ovšem nakonec přivedla americko-evropské vztahy do nejhlubší krize od vzniku NATO před 77 lety. Důvěra Evropy ve Spojené státy je podkopána.
Prohraje situace v Minneapolis republikánům volby?
Zatím poslední tečkou je znovuobnovená snaha více si politicky a ekonomicky podrobit Kanadu opětovnou výhrůžkou o uvalení stoprocentních cel na kanadské výrobky. Následovala poté, co si premiér země javorového listu Mark Carney dovolil uzavřít strategické partnerství s Čínou. Kanada si to ale nechce nechat líbit.
Na zahraničněpolitickém poli jsou tak výsledky Trumpa spíše rozpačité. A k tomu teď přibývají i vážné problémy doma.
Dvě po sobě jdoucí zabití civilistů v Minneapolisu příslušníky Úřadu pro imigraci (ICE) pořádně rozvířilo veřejné mínění napříč USA. Oprávněnost takovýchto drastických zásahů je mimořádně sporná a tvrzení úřadů, že se jednalo o zásahy v sebeobraně, v konfrontaci s pořízenými videozáznamy neobstojí.
Na situaci dokonce reagoval newyorský republikánský kongresman Mike Lawler těmito slovy: „Nechceme, aby nějací Američané byli zabíjeni na ulicích.“ Nelze se tak divit masovým protestům proti neadekvátnímu postupu ICE v Minneapolisu, Washingtonu, New Yorku, Los Angeles a Bostonu.
Po přepálené ofenzivě zpátečka
Trumpova administrativa zjevně přepálila rozsah své ofenzivy k potírání nelegální migrace, což je jedna z jejích vlajkových lodí. Nelegální migrace je určitě pro Spojené státy problém, jenže boj s ní, včetně deportací migrantů, vyžaduje promyšlenou strategii. Pokud ale vymáhání práva vypadá jako vojenská razie prováděná v duchu hesla „když se kácí les, létají třísky“, může to vést i k tragédiím.
Starosta Minneapolisu si hraje s ohněm, řekl Trump. Zásah povede „pohraniční car“ |
Trump tak nakonec musel zařadit zpátečku. Do Minneapolisu poslal svého „hraničního cara“ Toma Homana, což je vyjádřením nedůvěry v ministryni pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemovou, která se pokoušela oba smrtící zásahy proti civilistům obhajovat. Mluvil též s guvernérem Minnesoty Timem Walzem o procesu, jak situaci zklidnit. Město a celý stát Minnesota tak má opustit část agentů ICE včetně velitele americké pohraniční stráže v terénu Grega Bovina, který má pověst Trumpova „zlého muže“ pro potírání migrace.
Téma nepřiměřeného násilí ze strany státních orgánů se nicméně může stát osou kampaně před listopadovými volbami do Kongresu. Trump tak stojí před vážnou politickou výzvou. Pokud v nich totiž republikáni neuspějí, mohlo by to Trumpovi omezit i jeho nemalé zahraničně politické ambice.
