Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Trump je ekonomicky merkantilista a imperialista. Volný trh nemá rád

Komentář   12:00
Donald Trump při svém projevu (21. ledna 2025)

Donald Trump při svém projevu (21. ledna 2025) | foto: AP

Jaká bude ekonomická politika nového amerického prezidenta Donald Trumpa v reálu, se můžeme jen dohadovat. Ale z jeho vyjádření i prvních kroků v úřadě je celkem jasné, jak o ekonomice přemýšlí a z toho se dá domyslet, co chce skutečně dělat.

Trump slibuje Americe nový zlatý věk, který překoná současný marasmus a bídu období předchozího prezidenta Joea Bidena. To je ale dost těžké zařídit, když fakticky je americká ekonomika ve zlatém věku právě teď, má slušný růst, stabilní měnu, klesající inflaci a navíc začaly růst reálné příjmy i podstatné části těch rodin, kterým dlouho stagnovaly či dokonce klesaly. Ilustruje to, že Trump ignoruje realitu a ignoruje i makroekonomická čísla. Pro něj to nic neznamená. Má pocit, že věci jdou špatně a to může změnit - změnou tohoto pocitu.

Stejné je to s jeho voliči. Zároveň on i část jeho voličů vidí prosperitu v kouřících komínech, těžbě ropy a jejím vývozu a v produkci spousty amerického zboží včetně aut. To vše ve společnosti nízkých daní žijící bez otravných cizinců a cizího zboží.

Superman slibuje nesplnitelné

Trump chce proto snížit daně. Věří, že to může podpořit ekonomický růst. Což je pravda. Jenže kde pak vzít peníze na chod státu a třeba na armádu, kterou Trump slibuje zvětšit? Má řešení: zdanění cizinců. Kromě federálního finančního úřadu Internal Revenue Service, což se dá přeložit jako Úřad pro správu vnitřních příjmů, chce zřídit také External Revenue Service, tedy jakýsi Úřad pro správu vnějších či zahraničních příjmů. V Trumpových představách by pak vnitřní příjmy měly klesat a nahradit je mají ty vnější. Neboli chce méně danit Američany a více cizince a to prostřednictvím cel či jiných poplatků.

Trump utržený ze řetězu. Slibuje revoluci zdravého rozumu, stav nouze a územní zisky

Trump si myslí, že to ekonomicky posílí Ameriku. Už vydal pokyn třeba k prozkoumání toho, jak modifikovat smlouvu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem (mimochodem, její současná podoba je výsledkem práce jeho první administrativy, která do ní vtělila skoro vše, co chtěl, a stejně je nespokojen), k možnosti zrušit minimální bezcelní dovoz do USA a ke zvýšení cel v dalších oblastech. Představuje si, že náklady jeho vlády zaplatí cizinci, zatímco nezdaněné či málo zdaněné americké firmy budou vyrábět levné zboží, které budou kupovat Američané za platy nesnížené o daně.

Zároveň chce snížit deficit státního rozpočtu a snížit všeobecně ceny. Přitom spoléhá například na to, že to zařídí přímé či nepřímé dotace na těžbu fosilních paliv a ty se pak odrazí v levném benzínu a tím pádem i ve většině zboží v USA.

Vypukne celní válka všech proti všem? Kde se nový americký prezident Trump mýlí a kde ne

Zvýšení cel podle Trumpa nedopadne na Američany. Problém je v tom, že to nefunguje. Pokud existuje významný dovoz do USA, lze ho „zdanit“ cly a z toho financovat stát. Bude to ale znamenat zvýšení cen dováženého zboží v Americe, protože se dováží hodně a ne vše má odpovídající americké náhražky a ne každý výrobce bude tento vývoz dotovat. Pokud je tento dovoz ekonomicky nevýznamný, nezvednou cla ceny, ale zase není možné z něj financovat stát. A konečně pokud stát přijde o příjmy a nesníží se odpovídajícím způsobem výdaje, nelze snížit státní dluh. Pokud se stát rozhodne žít na dluh, dlouhodobě to zvýší ceny, tedy inflaci. Trump tedy slibuje nesplnitelné. Mimo jiné proto, že si myslí, že je superman a ekonomické poučky pro něj neplatí.

Co Trump nevidí

Překvapivě by mu to ale mohlo vyjít. Nakrátko. Jestliže se zahraniční vývozci rozhodnou, že nechtějí ztratit velký americký trh, budou dočasně svůj vývoz dotovat v naději, že se tahle bouře brzy přežene a tím nedojde ke zvýšení cen v USA a zároveň se zvýší příjmy americké vlády. Jenže to by zhatilo další Trumpovy plány.

Trumpovy tarify 100x jinak. Americký protekcionismus může poškodit stabilitu světa

Trump si totiž myslí, že každá bohatá země musí mít přebytek vývozu nad dovozem. Pochopitelně by ho měly mít i Spojené státy a ty ho podle něj zřejmě mají dokonce přirozeně. To, že je realita jiná, je podle Trumpa způsobeno jen nefér obchodními praktikami řízenými zahraničními politiky. Dotacemi či snižováním kursů měn podporují tajně svůj vývoz do USA. Někde to samozřejmě platí, třeba občas v Číně, ale ve velké většině zemí ne. Ono je velmi obtížné manipulovat s měnou, když existuje nezávislá centrální banka a měnící se vlády. Jenže něco takového Trump nechápe. Není to v jeho vidění světa. Proto vyšetřuje Německo, zda nepodporuje vývoz manipulací s eurem. Dotovaný dovoz do USA a dokonce i jen zdánlivě dotovaný dovoz do USA mu nevyhovuje. I když z něj těží američtí občané kupující levné zboží.

Celé je to navíc tak trochu absurdní. Mít přebytek vývozu není žádnou známkou bohatství a prosperity. Samozřejmě, v zemi pak zůstávají peníze, zahraniční měna, ale co s ní. Pokud je obchodní přebytek se všem zeměmi a není co dovézt, musí se počkat, až bude něco k dovozu. Nebo ještě lépe je třeba investovat v cizí zemi. Znamená to, že v Americe, která má obchodní schodek, teď musí ostatní investovat a vytvářet americká pracovní místa. Trump, který chce podpořit americké pracující, tohle nevidí. Ale není sám.

Starý řád skončil, přichází Trump a kult síly. Proč se politický svět obrátil vzhůru nohama?

Kdysi dokonce bylo to, co si myslí Trump, jeden z hlavních ekonomických směrů. Jmenoval se merkantilismus. Ten tvrdil, že přebytkem vývozu nad dovozem stát sílí a bohatne. Jenže to bylo 17. a 18. století. Tehdy se platilo drahými kovy, a drahé kovy zůstávaly ve vyvážející zemi. Merkantilisté si mysleli, že ty mají hodnotu samy o sobě, jsou tedy základem bohatství. Takhle to už dáno není. Neplatí se zlatem, a většina měn časem kvůli inflaci devalvuje, a schraňovat cizí měny jen proto, aby byly někde uloženy a klesaly na hodnotě, je nesmysl.

Starý dobrý imperialismus

Trump ovšem v jakýsi neomerkantilismus evidentně věří. A stejně jako merkantilisté věří, že je třeba rozšiřovat trhy územní expanzí a také prostřednictvím této expanze získávat suroviny. Zkrátka je to starý dobrý imperialismus. Merkantilismu jde totiž o posílení moci státu. V tomto případě moci státu navenek. Jak napsal německý ekonom Albert Hirschman, pro merkantilisty „zvýšení bohatství prostřednictvím zahraničního obchodu vede ke zvýšení moci ve srovnání s mocí jiných zemí a rozpor mezi bohatstvím a mocenskými cíli státu je téměř nemyslitelný“.

Trump slibuje zlatý věk. Zní to nabubřele, ale nepovzbudí to lidi víc než Lisabonská strategie EU?

Stejně je to u Trumpa. A to je také odpověď na to, proč chce zvětšovat americké území, ovládnout Grónsko, zrušit dohody o volném obchodu a exportovat ropu a plyn do celého světa, ačkoliv je známo, že státy požehnané nerostným bohatstvím a závislé na jeho vývozu se nakonec většinou nestaly rájem svobody a prosperity.

Vstoupit do diskuse (12 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.