Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa se chlubí tím, že íránský jaderný program byl zničen nebo minimálně zpožděn o léta. Podle Trumpa totiž Teherán nesmí mít atomové zbraně, protože jaderný Írán představuje nebezpečí pro svět, a on tomuhle nebezpečí zabránil. Otázkou je, zda tomu skutečně zabránil. Nebo jen tak mluví.
Dopad Trumpova úderu? Írán může obnovit obohacování uranu za pár měsíců |
V americkém tisku se totiž objevily informace pocházející z amerických tajných služeb, že nálety letectva Spojených států na íránská jaderná zařízení nebyly zdaleka tak úspěšné, jak Trump tvrdí. A objevují se velmi logické úvahy, že americký zásah může spíše vést k jadernému vyzbrojení Íránu.
Na prahu sestavení atomové bomby
Jak dalece byly poničeny jaderné schopnosti Íránu, není vůbec jasné. Spojené státy zřejmě nezasáhly některá íránská nukleární zařízení, nevíme, kde jsou íránské zásoby nejvíce obohaceného uranu ani o kolik techniky a lidí z nukleárního programu Teherán přišel. Americké technické odhady, na něž odkazují média, jsou označené jako s „nízkou důvěryhodností“, neboli mohou být dosti nepřesné.
Ani odposlechnuté rozhovory Íránců, ze kterých také tajné služby vycházejí, nejsou stoprocentně spolehlivým zdrojem. Ale nic lepšího nemá zřejmě nikdo jiný k dispozici a to asi ani americká vláda. Nicméně podle nevládních expertů je téměř jisté, že Írán má k dispozici technické znalosti a vědomosti a také technickou základnu k tomu, aby vyrobil atomovou bombu. Zřejmě za pár měsíců.
Zda Írán chtěl bombu skutečně vyrobit, to není jisté. Podle izraelské vlády, která jako první podnikla útok na Írán, se k tomu chystal. Nicméně fakta, která patrně měla izraelská vláda a která unikla do tisku, se dají vykládat různě: tak, že Írán byl na prahu rozhodnutí už už sestavit bombu, stejně tak jako že ne. Nicméně je jasné, že Izrael, který íránský režim neustále označuje za svého nepřítele, se oprávněně bojí íránského jaderného programu. To do jisté míry chápe i vedení Íránu.
Trump znovu kritizoval proces s Netanjahuem, ten podle něj jedná s Hamásem |
Ovšem americký útok je něco zcela jiného. Podle některých by právě americký útok mohl Írán pobídnout k tomu, aby se snažil si rychle opatřit jadernou bombu. Jako záruku bezpečí před dalšími útoky například po vzoru Severní Koreje. Té Trump sice také hrozil, ale nakonec si jen přátelsky s jejím vůdcem Kim Čong-unem potřásl rukou.
Jiné kafe než Severní Korea
Jenže to mohl udělat u KLDR. Mentálně je Střední východ Američanům přece jen blíž a vzhledem k vazbě části Trumpovy voličské základny na Izrael by nemohl jaderný Írán tolerovat podobně jako Severní Koreu. Pokud se tedy Teherán rozhodne vyrábět jaderné zbraně, patrně Trump znovu zasáhne, jak hrozí. A jak plyne z rozhodnutí jeho spolustraníků v Kongresu, kde jeho podporovatelé odmítli to, aby si příště musel nechat útok na Írán schválit parlamentem, má v Republikánské straně podporu.
Další bombardování Íránu americkým letectvem za pár měsíců se tak rozhodně nedá vyloučit. Pokud pak ovšem tohle nepomůže zastavit íránskou cestu k atomové bombě, bude Trump v těžké pozici. Svržení teheránského režimu pozemní invazí by bylo velmi nákladné a vedlo by k dlouhé válce, nechat Írán být by zase ukázalo slabost Spojených států a Trumpa osobně. I když ten se i z toho patrně dokáže vylhat.
