Takže jsem se s gustem stal divákem č. 4 893 231 (vlastní odhad) kratičkého videa z jeho skotského golfového hřiště v Turnberry, na němž mu caddie upustí míček právě tam, odkud se bude dobře odpalovat. A připomněl jsem si, kolikrát jsem četl, že švindluje nejen v politice a byznysu, ale i při golfu a že si kopnutím přihraje míček blíž k jamce tak často, až mu caddiové v golfovém klubu Winged Foot ve státě New York dali přezdívku Pelé.
„Podvádí, pro výhru udělá cokoli.“ Video Trumpa při golfu je hitem internetu |
Leč dolů se zeleného stromu škodolibosti na krizemi a problémy šedivějící Zemi. Titulek i téma tohoto textu jsem si vypůjčil z červencového čísla magazínu The Atlantic, kde se k němu autor George Packer nechal inspirovat psychothrillerem Patricie Higsmithové Talentovaný pan Ripley z roku 1955 s pěti filmovými či televizními adaptacemi (pravda, na Drákulu s 62 filmy to nemá), v nichž si zahráli Alain Delon, Denis Hopper, John Malkovich, Matt Damon a nejnověji Andrew Scott. Nejspíš ho znáte, takže víte, v čem talent pana Ripleyho spočívá.
Packer pečlivě mapuje život a dílo Trumpova viceprezidenta J. D. Vance, a to nejen pokud jde o jeho charakter. Věnuje se i pozadí příběhu, který má všechny předpoklady být teprve počátkem dalšího, prezidentského.
Když ještě neznámý Vance v roce 2016 vydal své „vzpomínky na rodinu a kulturu v krizi“ Hillbilly Elegy (česky Americká elegie, 2018), ocenili kritici i čtenáři jeho autentický pohled na krizi obyvatel kdysi industriálních a dnes rezivějících částí Ameriky, elitami přehlížených a drogami decimovaných. Právě díky jejich zklamání z demokracie vyhrál populista Trump své první prezidentství.
Senát Trumpovi schválil „velký, krásný zákon“ o daních, rozhodl hlas Vance |
Pro Vance byl tehdy „kulturním heroinem“. Pak se ho ujali, jako mentoři i jako sponzoři, protagonisté „temného osvícení“ (dark enlightment), jejichž ambicím a názorům je liberální demokracie už malá (pravda, je už dost rozervaná a často mizerně záplatovaná). Jen namátkou: ideový otec Curtis Yarvin, miliardář z PayPalu Peter Thiel, technomagnát Marc Andreessen. Nejen oni, ale značná část superbohaté nejsvrchnější vrstvy Ameriky ví, že to chce silnou ruku, i když ne tak náladovou, jako je Trumpova. J. D. Vance, v umění přizpůsobivosti talentovaný jak pan Ripley, avšak řiditelný, je ta pravá volba.
Říct, že Trump je vlastně jen bílý kůň, by bylo přehnané. Říct, že J. D. Vance je jeho nejpravděpodobnější nástupce v Bílém domě, je však skoro truismus.
Vance je nebezpečnější než Trump. Od newyorského byznysmena ho odlišuje jedna zásadní věc |
Když jsem Packerův text dočetl, hlavou mi bleskla poslední slova cimrmanovské hry Vizionář. Pronáší je Smrtka: „… přijde novej. Mladej. Ale to bude sekáč, pánové. Ne jako já. Ten se nezakecá!“
A Cimrman, jak známo, má vždycky pravdu.
