Ostatně už dříve stáhl uvalení cel na Mexiko a Kanadu a nedávno z cel vyňal dovoz dílů pro americké automobilky. Jenže Trump má svůj sen a pro jeho uskutečnění vysoká cla potřebuje.
Howard Lutnick na předvolebním shromáždění v Madison Square Garden v New Yorku. (27. října 2024)
Okolo toho, jak to vidí Trump se cly, existují různé spekulace. Mnozí doufají, že se jim podaří amerického prezidenta přesvědčit, že vysoká cla nejsou cestou k prosperitě. Případně že mu vysvětlí, že při počítání obchodní bilance je třeba započítat i vývoz služeb, ve kterém mají často navrch Američané, že přebytek amerických dovozů souvisí s dluhy a také nepřímo se silným světovým postavením dolaru. Zapomínají ale na jednu věc. Trumpovi mají cla sloužit k tomu, aby Ameriku posunul do jím vysněného „zlatého věku“ prosperity a pro tento sen udělá hodně.
Několikasetprocentní cla?
Mnohem jasněji než samotný Trump o tom několikrát promluvil jeho ministr obchodu Howard Lutnick. Lutnick, který je předním Trumpovým loajalistou a pomáhal mu údajně prověřovat loajalitu budoucích členů vlády, tvrdí, že je třeba se vrátit k tomu, že kdysi, na přelomu devatenáctého a dvacátého století, neměly Spojené státy daně z příjmu a federální vláda byla financována z příjmů z dovozních cel. Tím podle Lutnicka nastane Trumpův zlatý věk.
Zavedli byste na místě Donalda Trumpa vysoká cla na dovoz zboží z Mexika, Kanady a Číny?
Pokud by ale chtěly Spojené státy nahradit, jak to plánují Trump s Lutnickem, současné daně z příjmů penězi vybranými na dovozních clech, musely by zvýšit objem vybraných cel v USA více než čtyřicetkrát! To znamená, že by musela být na podstatnou část dovozu uvalena několikasetprocentní cla. To asi nepůjde.
Nižší únosné zvýšení cel by ale znamenalo, pokud by byla zrušena daň z příjmu, jak to chtějí Lutnick a Trump, ohromné snížení příjmů federálního rozpočtu. Trump s Lutnickem si zřejmě myslí, že lze odpovídajícím způsobem zmenšit výdaje na federální administrativu, ale státní rozpočet určitě nedostanou na úroveň 19. století, kdy byl oproti dnešku desetinový. Mimo jiné proto, že by to znamenalo rezignovat na zbrojení a velkou armádu. Budou proto zvyšovat cla, co to půjde, bez ohledu na svět.
Argumenty Amerika neslyší
Lutnick to několikrát v médiích naznačil a u obhajoby zvýšených cel se vůbec nezdržoval tvrzením, že tím chce vláda omezit příliv nelegálních imigrantů či drog do Ameriky či vytvořit férovější obchod mezi USA a světem. Amerika chce žít z dovozních cel a vysvětlí se to tak, že je vlastně platí cizinci.
Argumenty, že už dnes podle ekonomů nyní zaváděná cla a zmatky kolem nich povedou k ekonomické stagnaci a vyšší inflaci, neslyší. Ani varování, že to může skončit světovou hospodářskou krizí. Kdy narazí na realitu a zjistí, že v onom 19. století byly Spojené státy izolované a vlastně světově nepříliš významná mocnost, a že se k tomu vlastně nechtějí vrátit, to je velká otázka.
