Ale víkend na konci týdne přinesl masové protitrumpovské demonstrace ve velkoměstech USA. Pod heslem „Žádní králové“ v narážce na Trumpovo časté krypto- (a ne až tak krypto-) monarchistické vystupování. Mimochodem, příští rok 4. července uplyne čtvrttisíciletí, co USA žádné krále nemají.
„Vzdorujte fašismu.“ Miliony lidí v USA znovu protestovaly proti Trumpovi |
Trump je polarizující státník, jeho obliba kolísá mezi 44 a 49 procenty. Jedni ho milují, jiní nenávidí. Proto masové demonstrace proti němu v ulicích amerických měst nejsou překvapením. Jsou však, a jejich podoba happeningu, nejlepším důkazem toho, že v Americe žádná diktatura není.
Takovéto demonstrace by se konat nemohly na Rudém náměstí v Moskvě či na Tchien-an-men v Pekingu. Kdyby se tam někteří o ně pokusili, byli by okamžitě zbiti policií a odvezeni neznámo kam; jejich rodiny by byly šťastné, kdyby je ještě někdy po letech uviděly živé.
Miláček členské základny
Demonstrace v USA nepřeceňujme. Amerika je ústavní demokracie a politická rozhodnutí se činí v ústavních institucích, nikoli na ulici. Prezident Trump představuje jednu třetinu federální moci, druhou třetinou je Kongres. Jenomže v obou komorách Kongresu mají nyní většinu republikáni, a ti se Trumpovi bojí oponovat, i když si myslí, že v nějakých otázkách je jeho politika mylná nebo že on své ústavní pravomoci překračuje.
Zelenskyj tentokrát nedráždil mikinou. To sako je nádherné, ocenil Trump jeho styl |
Proč se bojí mu oponovat? Protože Trump je stále miláčkem republikánské členské základny, voličů v primárkách, a ty naštvat republikánští kongresmani a senátoři nechtějí, takže opozice proti jednotlivým Trumpovým návrhům je u republikánů v Kongresu nikoli v desítkách kongresmanů a senátorů, nýbrž v jejich jednotkách.
Kongres tak nyní není ústavou zamýšlenou protiváhou prezidenta a ani nebude, dokud demokraté nezískají většinu v alespoň jedné komoře. To se může stát nejdřív v listopadu 2026, když se bude volit celá Sněmovna reprezentantů a třetina senátorů.
Třetí třetinou federální moci v USA je justice, ta nejméně politická složka moci, rovnocenná však legislativě a exekutivě, na vrcholu s Nejvyšším soudem. Ten nemá být politickou protiváhou prezidenta, ale strážcem právního státu a ústavnosti. V současné době je však tou nejefektivnější brzdou pro ambice prezidenta. Nejvyšší soud mu mnohé exekutivní nároky uznal, ale trval na dodržování procedurálních pravidel, např. při vyhošťování ilegálních imigrantů.
Demonstranti v ulicích měst protestující proti Trumpovým deportacím ilegálních imigrantů coby „disrupci měst“ jsou ve schizofrenní pozici: Trump jen vynucuje platné imigrační zákony. Pokud se demonstrantům nelíbí, měli by apelovat na své kongresmany a senátory, aby je změnili. Ale to se nestane.
Faktem je, že demokraté a mnozí předtrumpovští republikáni byli rádi, že platné imigrační zákony se nevynucovaly – vnímali ilegální imigranty jako pozitivum, ať politické (demokraté) či ekonomické (republikáni). Je ale velkou neúctou vůči právnímu státu přijímat zákony bez ochoty je vynucovat; to pak je lepší je raději nepřijímat. Nelze se pak divit, že nakonec přijde někdo, kdo je vynucovat chce a bude – Trump.
(Na druhou stranu projevem zhrubnutí americké demokracie je video vytvořené s pomocí AI, v němž Trump s královskou korunou na hlavě v kokpitu stíhačky shazuje fekálie na demonstranty; umíte si představit, že takové video by vytvořil někdo ze stoupenců takových slušňáků, jako byli prezidenti Reagan či Bush starší? Já taky ne.)
Trumpův vzkaz demonstrantům? V AI videu na ně ze stíhačky shazuje hroudy výkalů |
Umírněná exagentka, nebo radikální socialista?
Absence opozice vůči Trumpovi je daná i tím, že Demokratická strana je v taktice rozštěpená. Radikální křídlo ji chce posunout doleva. Vedení demokratů v Kongresu (senátor Schumer, kongresman Jeffries) se obává, že to by u centristických voličů a střední třídy ještě více posílilo Trumpa. On by pak vypadal jako ten umírněnější. Indikátorem budou nejbližší volby za dva týdny, 4. listopadu.
Ve volbách guvernérky Virginie nejspíš uspěje bývalá kongresmanka a předtím agentka CIA Abigail Spanbergerová, umírněná demokratka, před svou republikánskou protikandidátkou. Ve volbách starosty New Yorku je favoritem radikální socialista a antisionista Zohran Mamdani; může se tak stát starostou města s nejpočetnější židovskou populací mimo samotný Izrael.
Ve volbách guvernéra New Jersey je favoritkou rovněž demokratka před republikánem; kdyby však vyhrál republikán v tomto spíše demokratickém státě, Trump bude spokojen. Pokud vyhraje demokratka, lze čekat, že demokraté za rok většinu v jedné komoře Kongresu získají a Trump už neprosadí nic. Před demokraty bude dilema: má být jejich tváří do budoucna umírněná Spanbergerová, nebo radikální Mamdani?
