Dubnová prognóza MMF růstu HDP letos je oproti lednové níž pro celý svět o 0,5 procentního bodu, nicméně pro USA o 0,9 p.b.
Je hrozba vysokých amerických cel jen Trumpova taktika? Zasáhla by i Česko |
Trumpova administrativa ale svými nejnovějšími nápady vytváří pro americkou ekonomiku rizika i v jiných oblastech: v rozpočtové politice a v zacházení s akademickou sférou.
Co se týče státního rozpočtu, republikány ovládaná Sněmovna reprezentantů schválila (po jistých úpravách) návrh zákona, který Trump nazývá „velký krásný zákon“ a „nejdůležitější zákon, který kdy bude v USA schválen“. Teď se bude návrhem zabývat Senát coby horní komora Kongresu.
Trump zařídil Čechům levnější prázdniny než „za komunistů“ |
Návrh přináší desetileté prodloužení platnosti daňových úlev zavedených Trumpem už v roce 2017. Zároveň obsahuje i seškrtání výdajů na zdravotní pojištění chudých (o pokrytí by mohlo přijít necelých devět milionů Američanů) a na potravní lístky. Zákon má také ukončit dotace na posilování role obnovitelných zdrojů energie, kteréžto dotace zavedl v roce 2022 (tj. za prezidentování Joea Bidena) zákon zvaný Inflation Reduction Act. Jde například o výrobu automobilů s příslušnými druhy motoru, zateplování domů a budování přenosových sítí a větrných elektráren. Návrh naopak zavádí dotace na produktovody a těžbu a vývoz zemního plynu. (Jak vidno, Česko je s tendencí vlád radikálně měnit to, co zavedla předchozí vláda, v „dobré“ společnosti.)
Snížení zájmu investorů
Návrh Sněmovnou málem neprošel, protože někteří republikánští členové byli původně proti ze strachu, že zákon nebezpečně navýší zadlužení USA. Congressional Budget Office (nestranický analytický útvar při americkém parlamentu) prognózuje, že zákon během příštích deseti let zvýší zadlužení země celkově o téměř čtyři biliony dolarů (sníží daňové příjmy o 3,8 bilion a sníží výdaje o jeden bilion.
Trump se urval ze řetězu. Po EU hrozí horentními cly také Applu i Samsungu |
To by dovedlo USA k zadlužení nad 134 procent HDP, tedy téměř tam, kde je dnes všemi tolik vysmívaná a kritizovaná Itálie (a kam mimochodem snad ještě rychleji než USA zatím bohužel míří i Francie).
Zvyšování rizikovosti amerických dluhopisů vede ke snížení zájmu investorů, a tím tlačí na oslabení dolaru. Oslabení USD se zdá být jedním z cílů Donalda Trumpa. Pokud k němu ale bude docházet – což se dá čekat – za cenu výrazného nárůstu výdajů na splátky amerického vládního dluhu, velkou radost mít Trump asi nebude.
Hluboký úpadek kvality
Dalším čerstvým protiekonomickým krokem Bílého domu je zákaz studia cizinců na Harvardově univerzitě. Slavný ústav nesmí nové cizince přijímat a těch stávajících se musí zbavit, například přechodem na jiné univerzity.
Harvard nesmí přijímat cizí studenty, ti stávající musí přestoupit, nařizuje Trump |
Oficiální zdůvodnění mluví zejména o neschopnosti vedení univerzity bránit studentským projevům antisemitismu. Neoficiálně se šušká, že jde – po zastavení vyplácení federálních dotací pro univerzitu – o další krok Trumpovy administrativy ve snaze připravit o příjmy univerzitu, která se vzepřela některým předchozím pokynům této administrativy. Teď totiž zahraniční studenti tvoří víc než čtvrtinu všech studentů Harvardu a jejich školné představuje pro ústav významný zdroj financí.
Širší ekonomická škoda plynoucí z podobných kroků je jasná: jedním z klíčových zdrojů dosavadní americké prosperity byla schopnost nalákat na americké univerzity z celého světa studentské talenty, z nichž se pak rekrutovali špičkoví odborníci (ať už na poli vědy nebo praxe), z nichž mnozí v USA setrvali i po skončení studia. Z tohoto pohledu bychom ale mohli Trumpovy přehmaty vítat, protože díky nim roste šance, že nějaký ten talent (třeba nový Sergej Brin, spoluzakladatel Google původem z Ruska, nebo Elon Musk původem z jižní Afriky) zabloudí i do Česka.
Budoucí belgická královna uvázla v pasti Trumpova zákazu cizinců. Harvard se brání |
Člověku se maně dere na mysl srovnání s rokem 1409. Tehdy český král Václav IV. takzvaným Dekretem kutnohorským uměle změnil na Karlově univerzitě hlasovací sílu hlavních „národů“, tedy skupin učitelů a studentů pocházejících z určitého regionu, ve prospěch národa zvaného jako český na úkor zbylých tří (zvaných saský, bavorský a polský). Šlo o politický obchod: univerzita měla pod novým prováclavovským vedením podpořit krále v jeho snaze znovuzískat pozici císaře Říše římské ztracenou v roce 1402.
Václavův comeback na císařský trůn se ani tak nepodařil. Ale – řečeno s klasiky z Divadla Járy Cimrmana – „výsledek se dostavil“: potlačení hlasovacích práv přimělo cizince z řad studentů i učitelů univerzity k odchodu z pražského učení jinam (Lipsko, Vídeň, Krakov atd.). To vedlo k poklesu členů akademické obce UK na pouhou zhruba pětinu. Univerzita tak zažila okamžitý hluboký úpadek kvality výuky a svého mezinárodního renomé. Úpadek mnohaletý; zlí jazykové by možná řekli, že trvalý.
Dekret kutnohorský byl ukázková křivárna. Navíc zapůsobila přesně opačně |
Kauza Dekretu kutnohorského ale asi součástí vzdělání Donalda Trumpa ani jeho okolí není. Ideologicky motivovaná trumpovská šikana amerických univerzit tak bude nejspíš ještě nějakou dobu pokračovat.
