Americký prezident Donald Trump ohlásil, že cílem jeho tlaku na Írán je donutit ho k jednání. K tomu byl ale Teherán ochoten – do jisté míry – už před tím, než začala izraelsko-íránská válka a než mu Trump začal znovu vyhrožovat silou. Poté Trump napsal, že se Írán má „bezpodmínečně vzdát“. Pak se přidal i k izraelskému útoku a prohlásil, že cílem amerického ozbrojeného útoku je zastavit íránský jaderný program. Přitom zdůraznil, že mu nejde o svržení islámského teokratického režimu v Íránu. A nakonec napsal na svoji sociální síť Truth Social, že by íránský režim mohl padnout. V tom aby se prase vyznalo.
Cesta ke katastrofě
Dá se z toho vyvodit, že Trump zřejmě neví, jak chce vlastně válku, kterou začal, ukončit. Prostě žádný plán nemá a jen očekává, že Írán přijme jakékoliv podmínky, které mu nadiktuje. Dokonce to vypadá, že ani nemá plán, jak se současnou kampaní pokračovat tak, aby byla účinná a skutečně vytvářela nějaký tlak na režim v Teheránu. Protože kdyby takový plán měl, musel by mít jak plány na stupňování bombardování, tak nakonec i plán pro případnou pozemní intervenci na svržení íránského teokratického režimu či alespoň pro obsazení části Íránu, kdyby se režim doopravdy zhroutil.
Chce Trump svrhnout Chameneího? Naznačil možnost změny režimu v Íránu |
Problém je v tom, že pokud někdo začne válku a nemá jasný plán, co považuje nebo alespoň označí za vítězství (a jak toho realisticky dosáhnout), je to cesta ke katastrofě. V americké historii jsme to už párkrát viděli, například při válce ve Vietnamu nebo naposled v Afghánistánu.
Trump je na tom ještě o to hůře, že se zdá, že íránský režim je mimořádně neprůhledný a je čím dál tím těžší zjistit, jak vlastně probíhá rozhodování uvnitř režimu. Tím je myšleno skutečné rozhodování v okolí nejvyššího vůdce, v radách dohlížitelů a expertů, v íránských tajných službách a na špici Revolučních gard a případně ve velení armády, pokud tedy ještě má v Íránu armáda nějaký výrazný vliv.
Írán má jedno eso v rukávu. Ví, že Trump nemůže odpovědět |
Trump tak těžko může předpokládat, jak Teherán nakonec zareaguje. Možná mu dodávají nějaké takové informace americké tajné služby, ale těm současný prezident Spojených států stejně moc nevěří. Jedná většinou stejně podle sebe. Přitom víme, že Trump by nejradši Írán slavně a hlavně rychle a bez amerických obětí porazil a – jak se říká – šel dál.
Má, co nechtěl
Nechají ho Íránci toho dosáhnout? Zatím to tak nevypadá ani náhodou. Úplně se nevzdají, podle informací obvykle slušně informované íránské opozici se špička současného íránského režimu obává po případné kapitulaci takového otřesu své moci, že to může vést k jejich pádu. A tomu se chtějí ajatolláhové v Íránu za každou cenu vyhnout.
Zatím se zdá, že zvolili symbolickou odvetu ve formě útoku na americkou základnu v Kataru. Skutečně symbolickou, protože dopředu dali Kataru vědět a ten patrně upozornil i Američany, takže škody byly minimální. Teď bude Teherán čekat, zda přijde americká nabídka k jednání, kde získají čestný mír a zachovají si část jaderného programu. Což ovšem Trumpovi znemožní dlouhodobě tuto akci vydávat za vítězství. To není pro Trumpa zrovna komfortní situace. Nehledě na to, že Írán má stále možnost svoji odvetu v budoucnu stupňovat, třeba teroristickými útoky na Západě.
USA zaútočily na Írán neviditelnými B-2, nejdražším vojenským letadlem všech dob |
Každopádně Trump ztratil iniciativu a bude teď muset jen reagovat. Je vtažen do konfliktu na Středním východě více, než si kdy přál a celé to nakonec může skončit zmatky podobnými situaci po svržení Saddáma Husajna v Iráku. Tedy situací, kterou Trump tak neúnavně léta kritizoval.
