Amerika po 4. červenci. Trump i jeho soupeři už hledí k podzimním volbám

Úhel pohledu   18:00
Americký prezident Donald Trump vystoupil při příležitosti 250. výročí nezávislosti USA (5. července 2026).

Americký prezident Donald Trump vystoupil při příležitosti 250. výročí nezávislosti USA (5. července 2026). | foto: AP

Prezident Trump státním svátkem 4. července (výročí přijetí Deklarace nezávislosti USA v roce 1776) započal volební kampaň do Kongresu, volby budou 3. listopadu. Trump v projevu ve Washingtonu i v tom den předtím u památníku Mount Rushmore v Jižní Dakotě, zaútočil na demokraty coby na komunisty.

Pravdou je, že radikální socialisté, jakými jsou senátor Sanders, kongresmanka Ocasio-Cortezová či starosta New Yorku Mamdani, vyhráli demokratické primárky do Kongresu v městech New York, Los Angeles nebo i v Denveru v Coloradu, kde devětadvacetiletá socialistka Melat Kirosová, imigrantka z Etiopie, porazila patnáctinásobnou (třicet let v Kongresu, od roku 1996) demokratickou poslankyni. Mezi mladými městskými voliči demokratů jsou socialisté na vzestupu. Ale nejsou to komunisté.

Jsou to radikální socialisté, i když rádi používají rétoriku Komunistického manifestu Marxe a Engelse z roku 1848 o tom, že je nutné „zmocnit se výrobních prostředků“ a starosta Mamdani v den své inaugurace na začátku letošního roku prohlásil, že hodlá „nahradit mrazivost divokého individualismu teplem kolektivismu“ – což zní jako parodie na komunistickou rétoriku u nás v Československu v letech Páně 1948-89.

Starosta New Yorku přísahal na korán. Románová dystopie je realitou

Aby volili jen američtí občané

Trump rovněž zdůraznil potřebu přijetí zákona SAVE, což anglicky znamená zachránit; někdy se mu říká zákon „Zachraňme Ameriku“ a ta čtyři písmena jsou zkratkou jeho plného názvu „zákon o ochraně způsobilosti amerických voličů“. Tento federální zákon má garantovat, že ti, kdo v amerických volbách volí, jsou skutečně američtí občané, nikoli ilegální imigranti či legální rezidenti cizinci.

V USA se za doklad totožnosti běžně používá řidičák, který ale dostane každý, kdo udělá zkoušky, Američan i cizinec. Podle tohoto zákona, kdyby byl schválen, by se voliči museli prokázat dokladem o občanství, tedy pasem, nebo rodným listem, nebo řidičákem s fotkou, ve kterém je ale uvedeno i místo narození (každý, kdo se narodí v USA, je americký občan, i když je dítětem ilegálních imigrantů, jak potvrdil Nejvyšší soud v poslední červnový den). Nebo jiným dokladem občanství země, prostý řidičák jen se jménem by už nestačil.

Zákon byl schválen ve Sněmovně reprezentantů, ale nebyl schválen v Senátu, a není zřejmé, zda do voleb schválen bude; nebo zda bude možné zajistit jeho platnost. Volby totiž v USA neorganizuje federální vláda, nýbrž státy Unie, a to volby všechny, i ty do federálních institucí (Kongres, prezident).

Albatros na krku Republikánské strany. K čemu povedou Trumpovy zásahy do stranických primárek?

Navíc v Senátu na rozdíl od Sněmovny platí tzv. filibuster, tedy možnost opozičních senátorů diskutovat o navrženém zákonu opakovaně a do nekonečna, aby se zabránilo jeho přijetí. Ukončit filibuster může až šedesát senátorů ze sta, tedy šedesátiprocentní většina. Dokud šedesát senátorů neodhlasuje konec debaty, diskutuje se dál. A republikáni mají většinu 53:47, tedy nemají šanci filibuster ukončit.

Demokraté zákon přijmout nechtějí; tvrdí, že je trumpovskou fámou, že nelegální imigranti v USA hlasují masivně a rozhodují volby. Republikáni tvrdí: „Tak proč tedy zákon přijmout nechcete? Zřejmě vám vyhovuje, aby neobčané, imigranti z Latinské Ameriky, volili vás…“

Ve skutečnosti nikdo přesně neví, kolik ilegálních imigrantů ve volbách v USA hlasuje a do jaké míry to ovlivnilo jejich výsledky. Notoricky známá je porážka pravicového republikánského kongresmana Roberta Dornana v Pomerančovém okresu (Orange County) v jižní Kalifornii na předměstí Los Angeles; byl to v minulosti silně republikánský obvod, bašta prezidentů Nixona, Reagana i Bushe staršího, v roce 1996 však Dornana porazila demokratka Loretta Sanchezová rozdílem méně než tisíc hlasů a mělo se za to, že vítězství jí zajistily hlasy imigrantů-neobčanů ze zemí na jih od Rio Grande.

Zrušit, či nezrušit filibuster?

Trump nyní tlačí na republikánské senátory, aby v Senátu prostou většinou zrušili filibuster, což mohou, ale nechtějí. Bojí se totiž, že kdyby ho zrušili, budou v horším postavení, až příště budou mít většinu opět demokraté, což dříve nebo později mít budou.

Harry Reid, šéf demokratů v Senátu za prezidenta Obamy, zrušil filibuster ohledně nominací soudců Nejvyššího soudu a demokratům se to vymstilo. V prvním Trumpově prezidentském období pak republikánská většina v Senátu Trumpovi schválila až tři soudce Nejvyššího soudu a demokraté to už filibusterem blokovat nemohli. Na Nejvyšším soudu USA je tak nyní solidní konzervativní většina, což však neznamená protrumpovská, jak ukázala jeho rozhodnutí ohledně cel či občanství, kdy i někteří Trumpovi soudci hlasovali proti Trumpovi.

Jako absolutistický monarcha. Kongres selhal, Trumpovi se vzepřel jen Nejvyšší soud

Otcové zakladatelé chtěli, aby se zásadní zákony schvalovaly větší, kvalifikovanou většinou, širším konsenzem, tedy i za podpory části opozice. Proto filibuster. Těsná nadpoloviční většina nestačí, musíte mít většinu šedesátiprocentní, abyste zásadní zákon schválili. To je logika, se kterou většina senátorů souhlasí. Trump uvažuje krátkodobě: chce prosadit vše, co prosadit může. Republikánští senátoři uvažují dlouhodobě, proto filibuster nejspíš nezruší.

Chorobná nenávist proti Izraeli

Tak uvažují republikáni. Co demokraté? Někteří energii mladých socialistů vítají, jiní mají z jejich extremismu obavy. Hlavní důvod, proč socialisté v demokratických primárkách porazili stávající demokraty, není jejich socialismus, natož komunismus, nýbrž chorobná nenávist proti Izraeli, antisionismus, ba až antisemitismus. Ty nyní na americké levici (a části americké pravice) letí.

Mnozí demokraté mají obavy, například James Carville, šéf úspěšné prezidentské kampaně v roce 1992 tehdy neznámého guvernéra zapadákova (pardon, Arkansasu) jménem Bill Clinton. Carville řekl, že ty radikály ve své straně nechce, demokraté mají působit umírněně. Jenže Carville je starý bílý muž, osmdesátník, o dva roky starší než Trump, byť o dva roky mladší než Biden. Demokraté, hlavně jejich mládež, jsou dnes jinde.

Ale nejlepší oslavy Dne nezávislosti nebyly ve Washingtonu, nýbrž v malých městech a městečkách ve vnitrozemí USA. Pochod mažoretek místní střední školy, školní kapela, grilování hotdogů, pivo a večer ohňostroj. To je srdce Ameriky.

Vstoupit do diskuse (3 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.