Současné přijímačky totiž nejsou nastavené jako nástroj, který by rozumně rozřazoval děti podle schopností a zájmu na jednotlivé školy. Ve skutečnosti slouží jako mechanismus, jak rozdělit nedostatková místa. A ten nedostatek není přirozený, nějak sám o sobě daný. Je vytvořený.
Mají se změnit přijímací zkoušky na střední školy?
V některých krajích zkrátka není dost míst na středních školách, zejména na gymnáziích. Není to proto, že by to nešlo změnit. Je to proto, že to politici změnit nechtějí. Místo toho se odpovědnost přehazuje na rodiče a děti: rodiče mají víc tlačit na přípravu, děti se mají víc snažit. Jenže to je pustý alibismus.
Budoucnost není priorita
Stačí jednoduchá otázka: proč se v některých regionech dostane na vybranou školu většina dětí, zatímco jinde jen menšina? Jsou snad děti v Ústeckém kraji v průměru přirozeně chytřejší než v Praze, nebo mají od přírody lepší výbavu pro dělání testů? Nebo mají lepší rodiče? Samozřejmě že ne. Rozdíl je v kapacitách. Někde jsou, jinde nejsou.
Přijímací testy z češtiny: Strategie, metody a postupy místo čtení, psaní a pilování gramatiky |
Argumenty proti navyšování míst jsou přitom stále stejné: snížila by se prý úroveň škol, nebo by se třídy musely v budoucnu rušit, až populační vlna odezní. Jenže takhle přece nefunguje žádná jiná oblast. Také nepřestaneme stavět domovy důchodců jen proto, že jednou může být penzistů méně. Kapacity se mají přizpůsobit realitě, ne obavám z budoucnosti.
Ve skutečnosti jde o to, že politickou prioritou nejsou děti a školy. Děti nemají volební právo a rodičů, kterých se to bezprostředně týká, není tolik, aby rozhodovali volby. Systém se tak nemění, peníze jdou jinam, školy jsou na posledních místech.
Na matiku málo času i zvláštní úloha. Deváťáci líčí první dojmy z přijímaček |
Tahle země prostě není pro mladý a pro děti a všichni to vidí. Když nedokáže zajistit vzdělání dětem, vysílá jasný signál, že budoucnost není priorita a myslet dopředu se tu nenosí. A to se neustále zhoršuje. Není divu, že část mladých zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí raději odchází do zahraničí. Vlastně je spíš divné, že jich je zatím tak málo. Co jsme si vytvořili, to nakonec sklidíme.
