V čele týmu žen z občanského sdružení Berkat stál skvělý český oftalmolog, Prof. MUDr. Martin Filipec CSC. Museli nakoupit rohovky v české tkáňové bance, dopravit je nepoškozené do Afghánistánu, donutit místní lékaře, aby pracovali i v pátek, a v naprosto nehygienických podmínkách přesvědčit českou rohovku, aby se ujala v afghánském, těžce zkoušeném oku. Drtivá většina rohovek si dala říct.
Češi se v Afghánistánu proslavili vynikajícími zbraněmi (těch si na nás cení nejvíc), botami Baťa a v posledních letech i zázrakem, za který řada Afghánců transplantaci rohovky a následné prozření pokládá. Pan profesor Filipec naučil tuhle operaci, při které se oko štupuje skoro jako ponožky, jen člověk musí být o něco přesnější, pár afghánských lékařů.
Bez českých rohovek se ale neobejdou. V Afghánistánu se z mrtvoly nesmí vzít ani buňka, natož kus oka. Transport lidské tkáně je ale velké drama, neboť oko, jak už to u živočišných produktů bývá, se rychle kazí. Naštěstí jsou tady armádní letadla. Jsem pacifista. V tomto případě musím uznat, že muži v uniformách mají někdy i svaté poslání. Kdyby nám nevozili rohovky (naposledy přivezli i studenta, který se v Evropě má naučit mít nás rád), museli bychom našim afghánským pacientům říct, že se stejně není na co koukat. Vendelín ale není rohovka. Vendelín dokonce není ani čtyřicetikilogramový student. Je to mikroskop.
Podobně, jako vám Afghánec neřekne, kudy máte jet, tak se skoro nikdy nedozvíte, kolik co měří a váží. Je to buď velké, nebo malé. Třeba mravence by popsal jako zvíře malé. Mnohem menší, než je patrona. Slona jako zvíře podobně velké, jako tank. Samopal kalašnikova by označil za největšího přítele člověka, který ale neštěká a unese ho i malé dítě. Pardon. Malý Afghánec.
Francouzi darovali našemu afghánskému lékaři Wahidovi, kterého jsme k nim poslali na stáž, použitý mikroskop. Wahid, který ví o našich skvělých vztazích s armádou, mi zavolal a sdělil, že jde o kousek vážící asi 50 kilo. Že prý mi to pošle až domů, ať už dopravu s ministerstvem obrany nějak dohodnu. Jinak se nám Vendelína do Kábulu dostat nepovede. 50 kilo je hračka, řekla jsem si.
Museli jsme od fotbalu odtrhnout půl obce Vrbová Lhota, abychom tu hroudu složili. Vendelín váží 280 kilogramů a jeho hodnota přesahuje půl miliónu korun. Teď u nás na zahrádce čeká na své první afghánské oko. Doktor Wahid se pro mne stal dalším z řady důkazů, že naše světy, ten orientální a rakouskouherský, a jejich náhled na přesnost, jsou od sebe dost vzdáleny.
