„Rozumím těm, kteří se nechtějí smířit s tím, že Andrej Babiš uzavírá koalici vzájemné imunity,“ navrhl v jednom ze svých komentářů kandidát na předsedu ODS Martin Kupka. Pozadu nezůstala ani jeho stranická kolegyně a senátorka Miroslava Němcová. „Vláda Babišovy hanby zformována,“ konstatovala.
Ještě agilnější jsou ve vymýšlení nálepky představitelé TOP 09. „Vláda bratrstva beztrestnosti,“ opakuje třeba šéf jejích poslanců Jan Jakob. „Bratrstvo beztrestnosti, dotací a rekreačního hajlování,“ rozšiřují jeho myšlenku marketéři topky, kteří straně spravují sociální sítě.
A tak by se dalo pokračovat. Z končící vládní party už padly návrhy říkat rodícímu se Babišovu kabinetu třeba „vláda národní ostudy“, „vláda rozpočtového armageddonu“, „vláda mezinárodní ostudy a evropské bezvýznamnosti“ – a kdyby člověk lépe hledal, našel by i další podobné pokusy o úderné slogany. Vymýšlení dalších a dalších zkratek ukazuje, že se ještě žádný pořádně nechytil. Tak uvidíme, s čím dámy a pánové ještě přijdou…
● Stane-li se šéf SPD Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny, bude to nejen nedozírná mezinárodní ostuda, ale možná i začátek zkázy světa. Okamura je totiž trestně stíhaný kvůli předvolebnímu plakátu, je to rasista, fašista, homofob, xenofob a možná i xylofon. Jak může Sněmovnu řídit někdo, kdo sám obstruoval a řečnil jako Fidel Castro?
Zhruba tak by se dala shrnout kanonáda stran končící koalice před včerejší volbou předsedy dolní komory parlamentu. Od stran rodící se vlády měl mít Okamura bezpečnou většinu 108 hlasů, dalo se tedy předpokládat, že funkci nakonec „urve“ pro sebe. To se také potvrdilo, v tajné volbě dostal Okamura pohodlných 107 hlasů.
Okamura předsedou Sněmovny: hysterie místo práva. Vojenské zpravodajství není holubník![]() |
A bez ohledu na dramatické výkřiky opozice se nic tak strašného nestane. Ať už je Okamura jakýkoli a pro řadu lidí může být extrémně nesympatický až protivný. Šéf SDP už byl ve vedení Sněmovny čtyři roky v předminulém volebním období 2017 až 2021. Řízení schůzí tak nějak zvládal, v ničem se v tomto smyslu nelišil od svých kolegů minulých ani budoucích.
Žádná ostuda, natož skandál z toho nebyly, v zahraničí to bylo všem fuk. Předseda Sněmovny je sice ještě o stupínek výš, z praktického hlediska je však rozdíl jen ve vyšším postavení, platu a lepším servisu.
Že by nový předseda dolní komory jako třetí nejvyšší ústavní činitel mohl zastupovat hlavu státu, je sice pravda, ale vysoce nepravděpodobná. Znamenalo by to totiž, že by se ve stavu neschopných museli zároveň ocitnout prezident i šéf Senátu. Dalším obrovským privilegiem předsedy Sněmovny pak je nominovat premiéra pro třetí pokus, pokud dvakrát za sebou nevznikne vláda s důvěrou poslankyň a poslanců. Také to je při počtu 108 hlasů pro formující se vládu téměř jistě nesmysl.
Svým způsobem je tak docela zbytečné se Okamurou ve vedení Sněmovny extra rozčilovat. Navíc v zemi, kde dolní komoru řídil třeba i traktorista Miloslav Vlček z ČSSD, jenž se poté stal poslaneckým asistentem. Nebo kde ji vedla Markéta Pekarová Adamová, kterou má řada lidí ráda úplně stejně jako ta druhá parta Okamuru…



















