Třetí cestou k Progresivnímu Česku. Manifest vede k úvahám: jak by změnili tuto společnost progresivisté?

ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Anna Kristová, MAFRA

Komu se nechce volit ani Fialovu koalici, ani Babišovo hnutí ANO, může zvažovat Miroslava Kalouska. I když nikdo neví, s čím – a zda vůbec – Kalousek do voleb vyrazí, tak pozornost poutá. Kritizuje Fialu i Babiše, pro tradiční pravicové voliče je vzpruhou už představa, že by hlasovali pro takového lídra. Uvidíme.

Cosi podobného zkouší i slabá progresivní levice. Nechcete volit Fialovu koalici, která selhala v modernizaci země? Nechcete volit ani současné opoziční strany (rozuměj: hlavně Babišovo hnutí ANO), které ve své roli rovněž selhaly? Z té úvahové křižovatky vede i třetí cesta. Cesta pro ty, kteří chtějí moderní a sebevědomou zemi. Tuto nabídku obsahuje manifest Progresivní Česko, který byl zveřejněn v úterý.

Řekněme rovnou, že ten manifest nepřinese revoluci, ba ani zlom ve volbách. Ještě žije dost pamětníků hesla „třetí cestou do třetího světa“. A hlavně. Jeho autoři nemají mezi sebou lídra, jenž by byl aspoň z desetiny tak přesvědčivý jako Kalousek.

Kdo v roce 2025 zahraje Karla Schwarzenberga? Na Kalouska čeká několik úskalí

ČTK jmenuje mezi iniciátory výzvy Tomáše Petříčka (den před publikací manifestu vystoupil ze sociální demokracie), Mikuláše Peksu z Pirátů, místopředsedu Zelených Tomáše Mígla a Jakuba Kovaříka, předsedu hnutí Budoucnost. A teď si řekněte sami: kdo z nich – pokud jsou vůbec šířeji známi – má parametry a schopnosti lídra? Ani jeden.

Kdyby tam Piráti vyslali třeba Ivana Bartoše, můžete ho kritizovat za leccos, ale roli lídra mu neupřete (tak jako kdysi Martinu Bursíkovi ve Straně zelených). Má ho snad nahradit Tomáš Mígl z neviditelných Zelených?

„Doba si to žádá“

Takže opět. Samotný manifest volby neovlivní. Ale je-li už šídlo z pytle venku, poslouží jako záminka k zamyšlení. Jako východisko pro jisté otázky. Třeba. Co v Česku v praxi znamená progresivismus? Jakou může mít šanci u voličů? Může sehrát takovou roli jako v Bratislavě, kde strana Progresivní Slovensko je hlavní opoziční silou?

Aniž bychom chtěli předbíhat, vnucují se odpovědi „ne“. Úspěch Progresivního Slovenska koření hlavně v tom, že tato strana nereprezentuje třetí cestu. Vystupuje jako jedna z pouhých dvou stran názorové barikády. Nechcete, aby vyhrál Fico a jeho parta? Pak logicky musíte chtít a volit Progresivní Slovensko. Taková situace u nás není a bylo by velmi s podivem, kdyby do roka (do voleb) vznikla. I když na Fialovu koalici nadává hodně lidí, těžko mezi nimi hledat někoho, kdo by volil progresivisty.

Mezi progresivismem a národním konzervatismem v Česku zatím neexistuje poctivá středová politika

Pak je tu moment „doby“. Progresivisté s oblibou říkají, že to či ono nepatří do 21. století, je předpotopní a podobně. Jako by politickou reprezentaci společnosti a její politiku neurčoval výsledek voleb, ale prostě „doba“. Úvaha, že nová doba si žádá progresivistické myšlenky.

Ale to je klišé. Průzkumy sociologů i analýzy chování voličů z posledních let – v Německu, v USA i jinde včetně Česka – dokládají, že „doba“ či „mládí“ fungují jinak, než by se zdálo. Třeba že německá AfD má největší oporu ve voličské skupině 18–24 let. A tam, kde tradiční strany udržely většinu, to bylo zásluhou seniorů.

Bez samopalníků u synagogy

Jinými slovy. To, co progresivisté hlásají v manifestech, se může míjet s realitou. Příklad. Na webu Ekolist najdete článek soukromého sedláka (zřejmě biosedláka) s titulkem Spalovací motor – hrdina povodní („spalovací motor dokázal udržet v chodu tisíce opravárenských aut, rozvodných sítí, evakuačních autobusů, sanitek, vrtulníků, generátorů elektřiny i čerpadel“). Napsal by tato slova kovaný progresivista, nebo by spíše uctíval bezuhlíkového boha?

Jak nám progresivisté unesli liberální demokracii

Nebo. Země, regiony i města na západě EU, kde vládne progresivismus, se už rok potýkají s protižidovskými výstřelky a demonstracemi oslavujícími Hamás. Logicky, když zvláště němečtí progresivisté v roce 2015 otevřeli bránu nekontrolovanému přílivu těchto lidí.

Toto se u nás ve větším měřítku neděje. Můžete jít kolem synagogy či židovské školy, aniž míjíte policejní samopalníky. Je to snad špatně? Znamená to, že Česko je málo progresivní, málo otevřené cizím kulturám? Že je třeba to změnit?

I proto je dobře, že čeští progresivisté – přesněji ti, pro něž je dosavadní progresivismus příliš slabý a málo organizovaný – vyrukovali se svým manifestem. Alespoň se ukáže, kolik lidí po tomto světě skutečně touží.

Vstoupit do diskuse (6 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.