Zpráva o budoucnosti unie. Ať se nám to líbí nebo ne, taky o tom, co čeká zbytek světa

Poslední slovo   20:00
Každý rok se touto dobou upře pozornost světa k projevu amerického prezidenta před oběma kongresovými komorami, kterému se říká Zpráva o stavu unie. Děje se tak od roku 1913. Do roku 1981 měli právě nastoupivší prezidenti volno, protože reportovat o stavu unie by musel ten předchozí, ale od zvolení Ronalda Reagana mluví i oni. Jde tudíž spíše o zprávu o budoucnosti unie a zároveň do určité míry i světa, protože unie je už víc než sto let jeho nejmocnější částí.

Jaroslav Veis | foto: Lidovky.cz

Donald Trump svou zprávu o budoucnosti unie anoncoval den předem tvítem: „Zítra to bude velká noc. Řeknu, jak to je.“ Svět tím jednak naladil, jednak vystrašil. Přece jen, od slovní bitky dva na jednoho v Oválné pracovně utekly jen čtyři dny.

Amerika je zpět, řekl Trump v Kongresu. Ocenil Zelenského, zkritizoval Evropu

A potenciální napětí pak povzbudil hned ve třetí minutě projevu šéf Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, když vytáhl pomyslnou červenou kartu a nechal vyvést demokratického senátora z Texasu Ala Greena za protesty ze sálu. Jenže dalších skoro sto minut – byl to nejdelší americký prezidentský projev za posledních šedesát let, a možná vůbec, předtím to asi nikdo neměřil – to zas až tak velká noc nebyla.

Trump byl vlastně standardní, tedy ten NEJ (doplň si sám). Vždyť za 43 dnů od inaugurace toho dokázal víc než jiné administrativy za čtyři roky, ba za osm let. Rovněž standardně tupil svého předchůdce, jemuž přisoudil roli nejhoršího ze všech amerických prezidentů. Pohnal ho i k odpovědnosti za prudký růst ceny vajec, který dosud nedokázal zkrotit ani on sám.

Cesta do Trumpovy hlavy aneb co nás čeká a nemine. A příjemné to nebude

Další rozhazování peněz daňových poplatníků už s pomocí Elona Muska a jeho DOGE týmu však krotit začal okamžitě. Snesl o tom řadu detailů. Například že Bidenova administrativa vyhodila osm milionů dolarů, aby vytvořila transgenderovou myš. Škoda že si ji popletl s myší transgenní, nepostradatelným biologickým modelem využívaným v medicínském výzkumu. V roce 2007 za to byla Nobelova cena. Už tušíte, kdo je hybatelem rychle se rozvíjejícího oboru ověřování faktů?

Pokud jde o budoucnost unie (a tudíž i světa), zas až tolik nového Trump neřekl, spíše opakoval, co už padlo předtím. Dokonce někde ubral plyn: neslyšeli jsme žádné podrobnosti o bájném Gazalandu bez Palestinců, Gróňanům jen připomněl, že mají právo na sebeurčení, a když budou chtít, jsou ve Spojených státech vítáni. Snad jedinou neotřelou novinkou byla zlatá karta, nikoli ovšem bankovní, nýbrž pobytová pro hodné a hlavně bohaté imigranty, kteří v Americe investují. (Třeba i někdo z českého žebříčku nejbohatších Čechů dle Forbesu?)

OBRAZEM: Růžový protest při Trumpově projevu, roztančený Musk i plačící kongresmanka

Ukrajinské téma neeskalovalo, nejen protože domácí publikum tolik „nebere“, ale i proto, že Zelenskyj hodně zmírnil, možná i zkrotl. Jen pořád není jisté, zda Trump aspiruje víc na Nobelovu cenu míru nebo Řád přátelství od Vladimira Putina.

Když mluvil Trump před Kongresem v roce 2020 naposledy, dal poté svůj projev tehdejší předsedkyni Nancy Pelosiové. Na místě ho roztrhala. Nezaznamenal jsem, zda ho teď předal jejímu nástupci Johnsonovi a jak ten s ním naložil. Každopádně spolu s J. D. Vancem povstali k potlesku dvaatřicetkrát. Vychází to v průměru na každé tři minuty. Slušný výkon.

Vstoupit do diskuse (5 příspěvků)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.