Na charkovském náměstí se v pátek večer sešlo několik desítek lidí k protestům proti vládě. Asi po půlhodině je ale policisté upozornili, aby se raději rozešli, protože nad městem přelétávají bezpilotní letouny. Pár hodin poté skutečně k útokům došlo, přičemž klouzavé řízené pumy, jedna z nejhorších zbraní, dopadají na město každý den. Mezi tím se demonstruje a do toho všeho korzují lidé v takřka piknikovém letním oblečení, jako by se nic nedělo. Jenže ono se děje a situace je v některých aspektech historicky možná nejméně nakloněná tomu, že v dohledné době může mezi Ruskem a Ukrajinou nastat mír.
Skončí v letošním roce válka na Ukrajině?
Pokud se podíváme na chronologii konfliktu, je jasné, že se ve svých očekáváních zmýlily obě strany. Rusové zpočátku, když si mysleli, že Ukrajinu ovládnou za pár dnů, prezident Volodymyr Zelenskyj uteče z Kyjeva a podstatná část populace bude jejich tanky vítat jako osvoboditele. To platilo jen o některých oblastech na jihu a východě, které dodnes v hrubých rysech odráží průběh fronty. Ukrajinci se po několika hodinách překvapení zmátořili ve tvrdý a houževnatý odpor a o všechno ostatní muselo a dosud musí Rusko tvrdě a za cenu obrovských ztrát bojovat.
Ukrajinci a s nimi i Západ se zase tvrdě sekli v pokročilejším období války, poté, co na podzim 2022 vyhnaly ukrajinské jednotky ruské vojáky z oblastí východně od Charkova, přičemž z dalších míst Moskva ustoupila a lízala si rány. Tehdy se zrodilo přehnané sebevědomí, kdy Zelenskyj přislíbil vítězný konec v podobě vyhnání Rusů ze všech okupovaných oblastí včetně Krymu, přičemž novináři už pokládali dotazy, co že bude s tamním ruským obyvatelstvem.
Ukrajinský lídr si také tehdy sám dekretem zakázal jednat s Vladimirem Putinem. „Budeme čekat buď na změnu postoje současného ukrajinského prezidenta, nebo vyčkáme až na prezidenta příštího, který změní tuto pozici v zájmu ukrajinského lidu,“ komentoval to tehdy podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Slova, která dnes bohužel znějí tak, jak je slyšet nechceme.
Víra ve vítězství podcenila Rusko
Bylo rovněž z dnešního pohledu naivní si myslet, že dopředu dlouho deklarovaná letní ofenziva na jaře 2023 s několika desítkami dodaných západních tanků vyjde. Rusové se na ni stihli připravit do té míry, že Ukrajinci jejich pozice nepřekonali. Platí, že pro podobné průlomové akce je třeba armádu zásadním způsobem přezbrojit na vyšší technologickou úroveň, podobně jako třeba Ázerbájdžánci, když po roce 2020 začali s tehdy převratnými tureckými drony bayraktar a další technikou dobývat Náhorní Karabach. Něco takového navrhoval i někdejší její vrchní velitel Valerij Zalužnyj – ten byl ale loni Zelenským pro neshody z postu odvolán a přemístěn na velvyslanecké místo do Londýna.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvOtřesy třeba v podobě vzpoury Wagnerovců v létě 2023 prodělalo i Rusko. Podařilo se mu však adaptovat se na systém západních sankcí tak, aby se daly obcházet a nastartovat válečnou ekonomiku. Ta v produkci hrubé síly – třeba dělostřelecké munice nebo méně sofistikované techniky (sofistikovanější věci tu dělat neumějí) – překonává i přes její obrovský průmyslový potenciál Evropu. Také armáda se navzdory plýtvání lidmi na bojišti hodně zlepšila, poučila ze svých chyb a vyvinula nové způsoby boje se zapojením dronů či útoky rojů bojovníků na motorkách.
Rovněž se Kremlu podařilo propagandisticky natolik zpracovat společnost, že ani vzhledem k obrovskému množství obětí a zmrzačených nemá tendenci se jakkoli bouřit nebo protestovat. Ano, veřejně projevit nesouhlas s válkou je v dnešním Rusku pod hrozbou vězení zakázané. I za této situace ale míra tolerance lidí někdy přeroste, jako tomu bylo třeba během první světové války, kdy se v zázemí sabotovalo, na frontě vojáci odmítali bojovat a podporu nacházely pacifistické myšlenky bolševiků.
Nic takového se ale v Rusku neděje, protože Kremlu se podařilo většinu lidí o svých cílech přesvědčit. Možná hraje roli, že Západ s tamní společností neumí a ani vlastně nechce nijak pracovat. Výsledkem je úspěšné šíření kremelského narativu o zemi vzdorující agresi Západu a renesanci nacismu na Ukrajině i v Evropě, který je teď hlavním nepřítelem a je třeba ho i za cenu obrovských obětí porazit.
Začíná být stále jasnější, že četné a nákladné konference o Ukrajině, kde se probíraly vzdušné zámky typu, jak se Rusko vzdá a dobrovolně z Ukrajiny odejde, byly vyhazováním peněz. Asi by bývalo lepší, kdyby se peníze než na letenky, policejní eskorty a luxusní hotely daly na zbraně a pomoc pro Ukrajinu.
Superrychlé protesty
Do reality vrátil svět letos v lednu Donald Trump. Ovšem i on to zprvu přepískl, když zpražil Zelenského a šel k Rusku s napřaženou rukou v domnění, že bude chtít ukončit válku. Teď se podle nejnovějších kroků zdá, že alespoň trochu pochopil realitu. V Kremlu i přes přetrvávající mírová jednání nikdo přestat válčit nechce a vodí partnery za nos.
Americký Institut pro studium války (ISW) dochází opakovaně už několik měsíců k závěrům, že „Rusko zájem o jednání jen předstírá, aby si získalo čas na dosažení zisků na bojišti a vynucení ústupků od Ukrajiny a Západu. To je podle ISW v ostrém kontrastu s pokračující ochotou Ukrajiny do jednání se naopak zapojit.
Zelenskyj slibuje zachovat nezávislost protikorupčních úřadů, lidé dál protestují |
Ze strany Zelenského týmu zazněla nabídka sejít se s Putinem ještě do konce srpna, přestože si před bezmála třemi lety takové setkání sám zakázal. V Kremlu museli mít radost, protože se naplnila jejich věštba. Iniciativu de facto odmítli a přitom udělili Kyjevu lekci z vyjednávání, takový krok by podle Moskvy byl při jednání až poslední a posloužil by jen k podepsání dokumentů.
Co tyto veletoče dělají s oblibou ukrajinského lídra u obyvatel? To zatím ještě žádný průzkum nezjišťoval, ale jistě bude zajímavé jej co možná nejobjektivněji provést.
Projevilo se to nepochopitelnou, avšak velmi rychle a promyšleně sehranou snahou ochromit dva základní protikorupční úřady, protikorupční agenturu NABU a Speciální protikorupční prokuraturu (SAP). Oba v pondělí prohledali příslušníci tajné služby SBU. NABU v rámci operace zaměřené na „neutralizaci ruského vlivu“. SAP kvůli podezření u ohrožování státního tajemství.
V úterý už byl většinou vládní strany Sluha lidu prosazen parlamentní přílepek k nesouvisejícímu zákonu o pátrání po lidech nezvěstných v rámci válečných událostí. Hned ten den byl podepsán prezidentem, což vzápětí vyhnalo lidi do ulic v takových počtech, jako ještě nikdy během války, kdy se dosud masivně nedemonstrovalo. Lidé, stejně jako opozice, se zatím snažili ctít loajalitu s vládou. V tomto případě to už ale nešlo.
V ulicích 17 měst bylo během největší vlny demonstrací ve čtvrtek 12 tisíc lidí. Zelenskyj sice slíbil věci napravit a předložil zákon formálně vracející protikorupčním institucím opět nezávislost, nedůvěra napříč společností – v armádě, ve městech, na východě i západě země – však zůstává. Podkopat vůli Ukrajinců se Putin (do značné míry zatím marně) snaží drony, raketami a tanky už tři roky, v posledních dnech a týdnech pak opravdu intenzivně, Zelenskyj a jeho tým mu však v tomto případě pomohli.
Rusové na koni, Ukrajina vzdoruje
Vyhlídky nijak optimistické nejsou. Kreml jednat odmítá a cítí se dost sebevědomě na to, aby na frontě nadále generoval zisky ve směrech na Pokrovsk, Kupjansk a Kosťjantiviku a přitom nálety terorizoval ukrajinské civilisty a zázemí. Německé tajné služby se obávají, že útoky se mohou ještě vystupňovat a Rusko je schopné poslat za jedinou noc 2500 dronů, čtyřnásobek dosavadního maxima. Jde o množství už nezachytitelné protivzdušnou obranou země. Protesty, ač mají demokratický charakter a jsou vlastenecké a proruské, vnímá Moskva jako destruující události, které jí nahrávají ať už u ukrajinské populace, tak v propagandě.
Rusku se také mírně podařilo zkrotit inflaci a co je znepokojující, upravilo mobilizační zákony tak, aby mohlo povolat najednou větší počet branců. To podle ISW jen nahrává variantě, že Kreml zatím žádný mír nechce, současný stav se mu hodí a může oproti původním očekáváním dokonce plynule přejít do války s NATO.
Ukrajina se ale proti přesile zatím drží statečně a především navyšuje své schopnosti ve výrobě dronů, kterými částečně oplácí údery na ruské území. Skutečně ale jen částečně a zatím nedokáže zasadit nepříteli takové rány, aby si spočítal, že mu pokračovat ve válce za to nestojí. A právě tady – v podpoře Ukrajiny lepšími prostředky – možná tkví způsob, jak současné status quo vedoucí k nekonečnému prodlužování války zlomit.
