Kolikátou máme republiku: co dál s inventarizací našich dějin

Poslední slovo   20:00

Ondřej Neff | foto: Lidovky.cz

O první republice se nepřestává psát a mluvit. V dětství a mládí jsem slýchal varianty. Říkalo se „za bývalé republiky“ anebo prostě „za republiky“. Zvlášť ta druhá varianta měla pikantní, lehce opoziční nádech. Republika, to je to, co bývalo před válkou, kdežto současný stav už republikou není. Je to prostě režim. Pojem „bývalá republika“ dnes už asi neuslyšíme.

Po první republice následovalo období obecně pokládané za hanebné. Říkáme mu druhá republika. Trvalo 166 dnů od Mnichova po 15. březen. Vlajku měla druhá republika stejnou – ta vydržela přes všechny naše republiky, měli jsme i prezidenta, stal se jím Emil Hácha. Následovalo období protektorátu. Jinak se mu nikdy neříkalo, přestože formálně měl určité republikánské atributy, měl prezidenta, vládu a dokonce i vojsko a policii. Skutečná republika znovu povstala v květnu 1945.

Zatímco pojmy „první“ a „druhá“ republika jsou jasné a běžně používané, teprve v nové době se začalo mluvit o „třetí republice“ v období 1945 až 1948. Nevzpomínám si, že bych se někdy s tímto termínem potkal za minulého režimu. Někdo to možná použil v nadsázce. Ta by se dala pochopit. Druhá republika opravdu není slavná kapitola našich dějin a období „od května po únor“ bylo už natolik pod komunistickým vlivem, že je těžké o něm mluvit v dobrém.

Úvahy kolem lva. Pohled boomera boomerovitého

Dobová horlivost chce své pocity třetí republice vyjádřit i dehonestující cedulkou na pomníku Edvarda Beneše na Loretánském náměstí. Pojem „třetí republika“ se ujal, jak se zdá. O to naléhavější je otázka, co dál s inventarizací našich dějin, jakou cedulku dostanou další období? Milníků máme tolik, že to situaci spíš znepřehledňuje.

Hlavní dělicí body jsou dva: koloniální režim komunistického Ruska a svobodný stát. Pokud bychom přijali taková měřítka, pak by to bylo jasné. Diktatura jedné politické strany by charakterizovala republiku čtvrtou. Tudíž bychom žili v páté republice. Nebyla by to žádná hanba, Francouzi žijí v páté republice od roku 1958, kdy ji proboxoval generál Charles de Gaulle.

Námitek je ale mnoho. I ten komunistický režim má zásadní přelom před Srpnem a po Srpnu. Nicméně pokud bychom vycházeli z teze, že bolševik je jeden čert, ať je stalinistický, reformní nebo normalizační, vycházela by nám éra 1948 až 1989 opravdu jako čtvrtá republika a měla by následovat pátá.

Absurdita tehdy a nyní aneb Čemu se nevyhne český zedník ve Francii

Jenže, co je to platné, ona se nám ta hypotetická pátá republika rozpadla a od prvního ledna 1993 jsme občany České republiky. Takže co s tím? Nezbývá než zase dělit a číslici 5 dát na triko České a Slovenské Federativní Republice a náš stát si navlékne dějinný dres se šestkou na zádech. Francouzi svoji první republiku zakládali v roce 1792 a pátou mají dodnes. My jsme jich za sto let stihli šest plus jeden protektorát, to je docela slušný výkon na zemi střední velikosti!

Vstoupit do diskuse (4 příspěvky)
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.