Ponurý pocit trvá, alespoň u nás postarších, odkojených omylem, že nejstarší demokracie světa je nezničitelná. Není, když se do toho pustí maligní narcista.
Jak se vyrovnat s ruským převracením reality a co může psychiatr vyčíst z Putinova chování? |
Leč co my, potrefení, s tím? Jaro je, pravda, tady, ale kolísavé: sezonní deprese propukají často zjara. Sehnat v Česku školeného psychologa či psychiatra je stále nemožnější, o což se postarala dekády trvající „spolupráce“ ministerstev zdravotnictví a školství. Jsa rovněž postižen, uvádím vlastní skromné postupy. Což poučit se trochu z historie? Od nepaměti do 19. věku starala se většina lidí pramálo o dění za humny kraje – až velkotirážní noviny začaly lidi deprimovat světovými katastrofami. Útlocitnější mezi námi sledujme například jen ČT Regionální zajímavosti: ty vyznívají vždy pozitivně.
A co dalšího z minulých století? Jednou z nejosvědčenějších metod léčby deprese je spánková redukce, za čímž se skrývá časné ranní vstávání. Tolikrát proklínaný letní čas nepředstavuje nic jiného než přírodní čas sluneční, dle nějž se řídí vše živé. Až my, v předminulém století, jsme se nechali zotročit rytmem šicht ve fabrikách. Mnozí mohou potvrdit, že jim letní čas zlepšuje náladu, jen se ho bojí chválit. Pro vyšší účinek si mohou přivstat i o hodinku dřív. Rozbřesk, natož s ptačím zpěvem, působí jako serotoninová injekce (poznámka: káva je vhodná, polední šlofík efekt paradoxně ruší).
Řešit své vlastní problémy je běh na dlouhou trať, říká psycholog |
A jak se koupali předci? Myli se ve studené vodě. Chladivá lázeň dělá divy – nejlépe koupáním v přírodě. Tuto každodenní možnost mají dnes jen privilegovaní, ale i ponory ve vaně udělají své. Účinek otužování je dopaminový – proto měl jesenický Vincenz Priessnitz takový úspěch. Proč psychiatři tyto metody masivně nepropagují? Neučili se to – a lid radši polyká magické tabletky, z čehož tyjí farmaceutické společnosti.
Další metoda je známá: dělání, dělání, jako v té písničce, hlavně manuální. Výborné je zahradničení – zahradníci vždy věděli, že mrazíky přicházejí nejen ze strany Kremlu, nenechají se tedy jen tak něčím šokovat. Zahradničil i Ludvík Vaculík, skvostný fejetonista, píšící každoročně glosy „Jaro je tady“ v dobách notně ledovějších.
Autor je psychiatr a publicista.
