Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Ptáci na celém světě používají stejné varovné volání. Slouží proti kukačkám

Teleskop   11:00

Modropláštník nádherný zahání kukačku bronzovou | foto:  David Ongley; Cornell Lab of Ornithology | Macaulay Library

Když se ve vaší čtvrti objeví zloděj, pravděpodobně dáte svým sousedům vědět. Nemusíte je přitom příliš znát ani mít rádi. Společný nepřítel z vás dělá spojence.

Něco podobného platí i v ptačí říši. Jedno z největších nebezpečí pro běžné opeřence představují kukačky, medozvěstky, vdovky a další výtečníci, kteří kladou svá vejce do cizích hnízd. Když se z nich vylíhnou ptáčata, bývají pro své hostitele roztomilejší než jejich vlastní potomstvo. V mnoha případech z hnízda dokonce vyhodí jeho právoplatné obyvatele. Biologové označují popsanou rozmnožovací strategii jako hnízdní parazitismus.

Kukačka snese vejce do cizího hnízda za několik sekund, říkají vědci

Ptáci se proti němu brání mnoha způsoby. Někteří cizí mládě poznají a přestanou ho krmit. Další umí podstrčené vejce vyhodit ještě před vyklubáním. Část druhů snůšku jednoduše opustí. Jedna z možností je i napadání kukaček a dalších hnízdních parazitů.

Za tímhle účelem používá mnoho ptačích druhů speciální naříkavé volání. Funguje jako signál spouštějící hromadné útoky na potenciálního nepřítele. Podle skupiny biologů vedené Willem E. Feeneym z výzkumné stanice ve španělské Seville má poplašný zvuk překvapivou vlastnost.

Univerzální signál

Je srozumitelný nejméně pro dvacet různých ptačích druhů. Mnohé z nich žijí na opačných koncích světa. Australští modropláštníci nádherní vydávají téměř stejný varovný signál jako prinie afroasijské ze Sahary, asijský budníček altajský nebo náš budníček zelený. Vědci to ověřili pomocí nahrávek. Australští ptáci reagovali na volání opeřenců z Číny a naopak.

Jednotlivé druhy přitom vedle prostorové vzdálenosti dělí i desítky milionů let samostatné evoluce. Poslední společný předek všech zkoumaných opeřenců žil před třiapadesáti miliony let.

„Zdá se, že všechny tyto různé druhy ptáků z celého světa se shodly na používání stejného hlasového projevu k označení svých hnízdních parazitů,“ popsal Feeney časopisu New Scientist.

Vědci zjistili, proč kukačka úspěšně parazituje v hnízdech

Zkoumaní ptáci žijí vesměs v místech, která jsou kukačkami a dalšími opeřenci využívajícími stejnou rozmnožovací strategii silně promořená. Univerzálně srozumitelné varování je v takových hnízdištích výhodné. Podle výzkumníků je jen málo pravděpodobné, že je natvrdo naprogramované v DNA ptáků.

Nějakou dědičnou složku však má. Prokazuje to dílčí pokus se severoamerickými pěvci lesňáčky žlutými. Tito opeřenci sami varovný výkřik nepoužívají.

Teorie Charlese Darwina

Vědci jim přesto přehráli volání už zmíněného australského pěvce modropláštníka nádherného. Lesňáčci se rychle vrátili ke svému hnízdu. Zároveň začali vydávat vlastní odlišné zvuky. Znamenaly, že jsou ve stresu. Dnešní signál rezervovaný pro hnízdní parazity tak mohl mít v minulosti jiný smysl. Nejspíš znamenal obecné ohrožení.

V současnosti ho však většina ptáků používá pro konkrétní druh hrozby. Právě zúžení významu je na věci nejzajímavější. Podobný proces totiž mohl stát u zrodu jazyka. Navrhl to už Charles Darvin ve své slavné knize O původu člověka z roku 1871.

Podle britského přírodovědce vznikla řeč napodobováním nebo přizpůsobováním instinktivních zvuků. Příklady jsou pištění, když se bojíte, nebo výkřik, když vás něco bolí. Změna významu varovného volání do Darwinova konceptu zapadá.

Dnešní lidské jazyky mají statisíce slov. Jen čeština by jich měla mít přes čtvrt milionu. Jejich kombinací je možné vyjádřit prakticky nekonečné množství informací. Kromě samotných slov a vět záleží i na intonaci, hlasitosti a tak podobně. I takto složitý systém však musel vzniknout z jednoduchých základních prvků.

Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.